První ruský voják zemřel na otravu radiací z Černobylu. Okupanti se zřejmě vůbec nechránili
Ruské obléhání Černobylu má první oběť na životě. Podle informací, které přinesl britský deník The Telegraph, zemřel jeden z vojáků jednotky, která tábořila v toxickém Rudém lese. Zóna, kde se ruští okupanti vyskytovali, vykazuje zvýšené hodnoty radiace. Pracovníci elektrárny tvrdí, že se Rusové po okolí pohybovali jako kdyby netušili, že je oblast potenciálně nebezpečná. Nemocí z ozáření podle některých informací trpí několik desítek vojáků, to ale považuje česká jaderná fyzička Dana Drábová za nepravděpodobné.
Jaderná elektrárna Černobyl, která je známá havárií z roku 1986, si může po více jak 35 letech připsat další oběť na životě. Tentokrát na následky radiace zemřel ruský voják, který byl součástí týmu, jenž elektrárnu obsadil v prvních dnech války, uvedl deník The Telegraph.
Zprávy o tom, že ruští okupanti trpí nemocí z ozáření se šíří již delší dobu. Některé zdroje dokonce tvrdí, že muselo několik desítek vojáků zamířit do nemocnice v Bělorusku.
Táboření v toxickém lese
Jednotka zesnulého vojáka podle dostupných informací tábořila v okolí elektrárny, přesněji v Rudém lese. Tedy v oblasti s vysokou radioaktivitou, která se řadí do asi 30kilometrové zóny, kde mají lidé zakázáno žit. Aby toho nebylo málo, podle svědků se ruští okupanti pohybovali v okolí bez jakékoliv ochrany a kopali příkopy v zemi nasáklé radioaktivitou - tím rozviřovali do okolí toxický prach, který rovnou vdechovali.
Les si své jméno podle serveru The Sun získal i tím, že se jedovatě zbarvil poté, co nasáknul radiací po výbuchu jednoho z reaktorů v roce 1986. Podle pracovníků elektrárny nejspíše vojáci vůbec netušili, že jsou v uzavřené zóně a jejich počínání nazvali sebevraždou.
Autobusy nemocných? Podle Drábové nepravděpodobné
Černobylská elektrárna byla obsazena už v prvních dnech války, což vyvolalo obavy na Západě před únikem většího množství radiace. Podle nejnovějších informací se Rusové kvůli těžkým ztrátám a obavám z radiace již stáhli, jak informovalo ukrajinské ministerstvo obrany. Společnost Energoatom ve čtvrtek také zveřejnila dopis ruské Národní gardy, kde opatrovnictví nad elektrárnou opět předává Ukrajině.
Rusové, kteří elektrárnu obkličovali se údajně přesunuli do Běloruska. Pentagon zmiňuje, že vojáci opravdu odchází. „Nemohu vám ale říci, že jsou všichni pryč,“ dodává úředník, kterého cituje Sun.
Dnešní ruský útok na město Volčansk v Charkovské oblasti zabil staršího muže. Informoval o tom guvernér oblasti guvernér Oleh Syniehubov.
Ruský velvyslanec Sergej Andrejev dnes ignoroval předvolání na polské ministerstvo zahraničí, které požaduje vysvětlení nedělního incidentu, kdy ruská střela vletěla do Polska. Uvedla to média s odvoláním na mluvčího polské diplomacie. Varšava nyní podle něj zvažuje, zda velvyslanec plní pokyny z Moskvy a zda je schopen správně reprezentovat zájmy Ruska v Polsku. Velvyslanec podle ruských médií uvedl, že se nedostavil, protože Polsko nepředložilo žádné důkazy na podporu tvrzení, že by Rusko mělo s incidentem cokoliv společného. Polská armáda už v neděli uvedla, že ruské střely útočící na západní Ukrajinu sledovaly její radary.
„Ruský velvyslanec Sergej Andrejev dnes nedorazil do sídla ministerstva zahraničí, aby objasnil incident s ruskou střelou s plochou dráhou letu, která 24. března narušila polský vzdušný prostor,“ uvedl mluvčí Pawel Wroński. „Vídeňská úmluva jasně určuje povinnosti velvyslance v hostitelské zemi. Zamýšlíme se, zda velvyslanec plní pokyny ministerstva zahraničí v Moskvě a zda je s to správně reprezentovat zájmy Ruské federace ve Varšavě,“ zdůraznil podle televize TVN 24. Dodal, že polská protestní nóta bude předána ruské straně jinou cestou.
Bývalý žoldák Wagnerovy skupiny brutálně zavraždil svou přítelkyni a uřízl jí ucho. Dvaačtyřicetiletá žena byla zabita v neděli ráno na severovýchodě Moskvy. Pachatel ji více než 15krát bodl. Poté jedenapadesátiletý muž sám zavolal policii a vraždu nahlásil.
Již dříve byl odsouzen za těžké ublížení na zdraví se smrtelným následkem. V říjnu 2022 šel do války jako součást Wagnerovy skupiny, ale o šest měsíců později se vrátil, znovu dostal záznam v trestním rejstříku za úmyslné poškození majetku a strávil několik měsíců ve vyšetřovací vazbě.
Do Běloruska se měli již dříve stahovat Rusové, u kterých se projevila nemoc z ozáření. Údajně se mělo jednat o sedm autobusů. Tuto zprávu označila česká jaderná fyzička za nepravdivou.
„Neúcta k lidskému životu je pro Rusko typická. Nicméně téhle zprávě spíš nevěřím,“ napsala fyzička. „Dovedla bych si vymyslet scénáře, které by i po 36 letech od havárie mohly vést k vysokým dávkám u jednotlivce. Ale akutní radiační syndrom u desítek lidí? To nejspíš někdo přehání,“ dodala na sociální síti twitter.
K výbuchu 4. reaktoru došlo v roce 1986. Od té doby je okolí elektrárny monitorováno a jak již bylo zmíněno, více jak 30kilometrová zóna je pro lidi uzavřena kvůli nebezpečí z radiace. Samotný výbuch okamžitě zabil přes 30 lidí, kteří se zrovna v elektrárně pohybovali. Dalších tisíce lidí zesnuly na následky radiace v dalších letech - předpokládá se, že následky pocítí i budoucí generace osob, kteří v okolí Černobylu žili kvůli změnám v organismu.
