Ruský dodavatel plynu Gazprom končí ve své německé divizi, která působí i v Česku
Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Prohlášení o odchodu, na které upozornila agentura Reuters, zveřejnila společnost na internetu. Prozatím není jasné, jak postup ruské energetické firmy ovlivní dodávky zemního plynu z Ruska do Německa. Reuters poznamenal, že německá divize má pobočky mimo jiné ve Švýcarsku a České republice.
Gazprom své rozhodnutí nezdůvodnil. „Dne 31. března ukončila skupina Gazprom svou účast v německé společnosti Gazprom Germania GmbH a ve všech přináležejících aktivech včetně Gazprom Marketing & Trading Ltd,“ napsal stručně Gazprom na síti Telegram. Německá pobočka Gazprom Germania nevydala žádné prohlášení.
Zpráva o odchodu přichází krátce poté, co německý list Handelsblatt s odvoláním na zdroje z vládních kruhů napsal, že německé ministerstvo hospodářství kvůli obavám ohledně dodávek energie uvažuje o vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť.
Divize Gazprom Germania provozuje rozsáhlé zásobníky plynu, zatímco divize Rosněfť Deutschland je jakožto provozovatel rafinerií klíčovým hráčem na trzích s benzinem a naftou.
O možném vyvlastnění těchto firem mluvčí německého ministerstva hospodářství odmítla na dnešní vládní tiskové konferenci hovořit a uvedla, že nehodlá spekulovat.
Rusko od dnešního dne požaduje, aby odběratelé ze seznamu takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ platili za ruský plyn v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. Příslušný dekret podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Evropské státy převody v rublech odmítají a trvají na platbách v eurech, případně dolarech, jak určují stávající smlouvy.
Evropa vyvíjí „přiměřeně jasné plány“ pro nasazení mnohonárodních vojsk na Ukrajině jako součást bezpečnostních záruk po skončení konfliktu, které by byly podpořeny americkými silami a prostředky, uvedla včera deníku Financial Times předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
„Prezident Trump nás ujistil, že americká přítomnost bude součástí podpory,“ řekla. „To bylo velmi jasné a mnohokrát zopakované.“
Očekává se, že pod vedením EU budou nasazeny desítky tisíc vojáků, přičemž toto úsilí podpoří i USA – to bude zahrnovat systémy velení a řízení a zpravodajské a sledovací kapacity. Dohody bylo dosaženo na srpnovém setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa, ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s evropskými lídry.
Modi o válce na Ukrajině: „Je nutné najít způsob, jak co nejdříve ukončit konflikt a nastolit trvalý mír.“ Indický premiér Narendra Modi na setkání v Číně řekl ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, že obě země stojí bok po boku i v těžkých časech, informovala agentura Reuters.
Čína a Indie jsou největšími odběrateli ropy z Ruska, druhého největšího světového vývozce, připomíná agentura. Americký prezident Donald Trump uvalil na Indii kvůli těmto nákupům dodatečná cla, ale nic nenasvědčuje tomu, že by je Indie nebo Čína zastavily, komentuje agentura Reuters.
Před summitem Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) v čínském přístavním městě Tchien-ťin držel Modi Putina za loket, když spolu kráčeli k čínskému prezidentovi Si Ťin-pchingovi, a všichni tři se při rozhovoru usmívali, obklopeni tlumočníky.
Ukrajinská policie má podezření, že do vraždy bývalého předsedy parlamentu Andrije Parubije bylo zapojeno Rusko, uvedl na svém účtu na facebooku její šéf Ivan Vyhickyj. Parubij byl zastřelen v sobotu ve Lvově, ukrajinští představitelé v noci na dnešek informovali o dopadení podezřelého.
„Víme, že tento čin není náhodný. Je v něm ruská stopa. Každý se bude zodpovídat před zákonem,“ napsal Vyhickyj.
