Ruský dodavatel plynu Gazprom končí ve své německé divizi, která působí i v Česku
Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Prohlášení o odchodu, na které upozornila agentura Reuters, zveřejnila společnost na internetu. Prozatím není jasné, jak postup ruské energetické firmy ovlivní dodávky zemního plynu z Ruska do Německa. Reuters poznamenal, že německá divize má pobočky mimo jiné ve Švýcarsku a České republice.
Gazprom své rozhodnutí nezdůvodnil. „Dne 31. března ukončila skupina Gazprom svou účast v německé společnosti Gazprom Germania GmbH a ve všech přináležejících aktivech včetně Gazprom Marketing & Trading Ltd,“ napsal stručně Gazprom na síti Telegram. Německá pobočka Gazprom Germania nevydala žádné prohlášení.
Zpráva o odchodu přichází krátce poté, co německý list Handelsblatt s odvoláním na zdroje z vládních kruhů napsal, že německé ministerstvo hospodářství kvůli obavám ohledně dodávek energie uvažuje o vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť.
Divize Gazprom Germania provozuje rozsáhlé zásobníky plynu, zatímco divize Rosněfť Deutschland je jakožto provozovatel rafinerií klíčovým hráčem na trzích s benzinem a naftou.
O možném vyvlastnění těchto firem mluvčí německého ministerstva hospodářství odmítla na dnešní vládní tiskové konferenci hovořit a uvedla, že nehodlá spekulovat.
Rusko od dnešního dne požaduje, aby odběratelé ze seznamu takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ platili za ruský plyn v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. Příslušný dekret podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Evropské státy převody v rublech odmítají a trvají na platbách v eurech, případně dolarech, jak určují stávající smlouvy.
Maďarský premiér Viktor Orbán pohrozil Kyjevu dlouhodobými důsledky. Reagoval tím na výrok ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který v neděli před novináři připustil, že útoky ukrajinských dronů na ropovod Družba v Rusku souvisejí s Orbánovým odporem proti vstupu Ukrajiny do Evropské unie.
O pokračování slovních přestřelek mezi Kyjevem a Budapeští informují ukrajinská a maďarská média. Ropovod Družba přepravuje ruskou ropu na Slovensko a do Maďarska, ale v minulém týdnu tyto dodávky narušily opakované nálety ukrajinských dronů. Sám Orbán, který opakovaně vystupoval proti členství Ukrajiny v EU, o změně svého postoje, o které měl dříve dnes informovat server Politico, dosud nic neřekl, napsal server BBC News.
Česko daruje ukrajinským školám v Zakarpatské oblasti 67 stolních počítačů a monitorů v hodnotě zhruba 1,5 milionu korun. Dnes o tom rozhodla vláda, dar bude součástí humanitární pomoci Ukrajině, řekl novinářům po jednání kabinetu premiér Petr Fiala (ODS). Techniku v letech 2015 až 2018 nakoupilo ministerstvo vnitra, s ohledem na její stáří a kybernetickou bezpečnost ji už nadále nemůže používat. Cílem daru je podpořit veřejné služby ve školství na Ukrajině.
Počítače plánuje Česko rozdělit do tří okresů Zakarpatské oblasti. Podle materiálu se v nich nacházejí školy, které jsou chudé, některé jsou v horských nebo podhorských oblastech. Každá škola by podle velikosti měla obdržet sedm nebo osm počítačů. Do programu má být zařazena i specializovaná škola v Chustu pro neslyšící a němé děti.
Americký prezident Donald Trump přesvědčil maďarského premiéra Viktora Orbána, který se staví proti členství Ukrajiny v EU, aby „změkčil svůj postoj k přistoupení Kyjeva k EU“, informuje Politico s odvoláním na anonymního diplomata.
Dva diplomaté v rozhovoru s Politico také vyjádřili naději, že by se vzhledem k tlaku na Budapešť mohla v nadcházejících měsících prolomit patová situace ohledně vstupu Ukrajiny do EU.
Článek neuvádí žádné další podrobnosti. Orbán opakovaně prohlásil, že je proti členství Ukrajiny v EU, ale zatím veřejně nenaznačil změnu svého postoje.
