Ruský dodavatel plynu Gazprom končí ve své německé divizi, která působí i v Česku
Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Prohlášení o odchodu, na které upozornila agentura Reuters, zveřejnila společnost na internetu. Prozatím není jasné, jak postup ruské energetické firmy ovlivní dodávky zemního plynu z Ruska do Německa. Reuters poznamenal, že německá divize má pobočky mimo jiné ve Švýcarsku a České republice.
Gazprom své rozhodnutí nezdůvodnil. „Dne 31. března ukončila skupina Gazprom svou účast v německé společnosti Gazprom Germania GmbH a ve všech přináležejících aktivech včetně Gazprom Marketing & Trading Ltd,“ napsal stručně Gazprom na síti Telegram. Německá pobočka Gazprom Germania nevydala žádné prohlášení.
Zpráva o odchodu přichází krátce poté, co německý list Handelsblatt s odvoláním na zdroje z vládních kruhů napsal, že německé ministerstvo hospodářství kvůli obavám ohledně dodávek energie uvažuje o vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť.
Divize Gazprom Germania provozuje rozsáhlé zásobníky plynu, zatímco divize Rosněfť Deutschland je jakožto provozovatel rafinerií klíčovým hráčem na trzích s benzinem a naftou.
O možném vyvlastnění těchto firem mluvčí německého ministerstva hospodářství odmítla na dnešní vládní tiskové konferenci hovořit a uvedla, že nehodlá spekulovat.
Rusko od dnešního dne požaduje, aby odběratelé ze seznamu takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ platili za ruský plyn v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. Příslušný dekret podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Evropské státy převody v rublech odmítají a trvají na platbách v eurech, případně dolarech, jak určují stávající smlouvy.
Ukrajina podle listu The Kyiv Independent od 26. srpna uvolní pravidla pro překračování hranic pro muže ve věku 18–22 let.
Ukrajinským mužům ve věku 18 až 60 let je od začátku ruské invaze v roce 2022 zakázáno opouštět zemi, s několika výjimkami. Muži ve věku 25 až 60 let mohou být odvedeni do ozbrojených sil.
Německo a Belgie se staví skepticky k tomu, aby Evropská unie ve prospěch Ukrajiny použila zmrazený majetek ruské centrální banky. Dnes se na tom shodl německý kancléř Friedrich Merz s belgickým premiérem Bartem De Weverem.
Peníze zmrazené v mezinárodním centru pro vypořádání plateb Euroclear v Belgii by tam podle De Wevera měly zůstat do doby, než Ukrajina s Ruskem zahájí nějaká mírová jednání. „Vím, že jsou vlády, které by tyto peníze chtěly zabavit. Ale chtěl bych varovat, že z právního hlediska to není tak jednoduché,“ řekl belgický premiér. Merz varoval před negativními následky pro kapitálové trhy, protože své peníze by mohly stáhnout i jiné země.
Kvůli ruské útočné válce proti Ukrajině je v Evropské unii podle údajů Evropské komise zmrazených okolo 210 miliard eur (5,15 bilionu korun) patřících ruské centrální bance. Výnosy z úroků už sedmadvacítka používá k financování nákupů zbraní a munice pro Ukrajinu. Návrhy, podle kterých by Rusku měly být peníze zabaveny, ale vzbuzují kontroverze, podotýká DPA.
Iniciativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v jednání o Ukrajině znamená podle prezidenta Petra Pavla důležitý posun. Za předčasné ale považuje si myslet, že je mír na dosah. Rusko podle něj bude hrát nadále falešnou hru. Pavel to dnes řekl v projevu k českým velvyslancům a velvyslankyním na Pražském hradě.
V dnešním světě se podle prezidenta postupně konsoliduje proměnlivá koalice autoritářských zemí. Spojuje je mimo jiné zájem na oslabování mezinárodního řádu, míní hlava státu.
