Ruský dodavatel plynu Gazprom končí ve své německé divizi, která působí i v Česku
Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Prohlášení o odchodu, na které upozornila agentura Reuters, zveřejnila společnost na internetu. Prozatím není jasné, jak postup ruské energetické firmy ovlivní dodávky zemního plynu z Ruska do Německa. Reuters poznamenal, že německá divize má pobočky mimo jiné ve Švýcarsku a České republice.
Gazprom své rozhodnutí nezdůvodnil. „Dne 31. března ukončila skupina Gazprom svou účast v německé společnosti Gazprom Germania GmbH a ve všech přináležejících aktivech včetně Gazprom Marketing & Trading Ltd,“ napsal stručně Gazprom na síti Telegram. Německá pobočka Gazprom Germania nevydala žádné prohlášení.
Zpráva o odchodu přichází krátce poté, co německý list Handelsblatt s odvoláním na zdroje z vládních kruhů napsal, že německé ministerstvo hospodářství kvůli obavám ohledně dodávek energie uvažuje o vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť.
Divize Gazprom Germania provozuje rozsáhlé zásobníky plynu, zatímco divize Rosněfť Deutschland je jakožto provozovatel rafinerií klíčovým hráčem na trzích s benzinem a naftou.
O možném vyvlastnění těchto firem mluvčí německého ministerstva hospodářství odmítla na dnešní vládní tiskové konferenci hovořit a uvedla, že nehodlá spekulovat.
Rusko od dnešního dne požaduje, aby odběratelé ze seznamu takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ platili za ruský plyn v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. Příslušný dekret podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Evropské státy převody v rublech odmítají a trvají na platbách v eurech, případně dolarech, jak určují stávající smlouvy.
Česká vláda by podle senátního zahraničního výboru neměla přistoupit k uznání nelegální ruské anexe části Ukrajiny. Po jednání výboru to dnes novinářům řekl jeho předseda Pavel Fischer (za TOP 09). Ruský prezident Vladimir Putin podle zdrojů západních médií podmiňuje ukončení války mimo jiné tím, že se Ukrajina vzdá celého Donbasu, tedy Doněcké a Luhanské oblasti. „Výbor vyzval vládu, aby nepřistoupila na uznání nelegální anexe části suverénního území státu Ukrajina,“ uvedl Fischer.
Papež Lev XIV. dnes požádal katolíky a další věřící po celém světě, aby v pátek 22. srpna drželi půst a věnovali tento den modlitbám za mír na Ukrajině, na Blízkém východě a dalších oblastech, kde se bojuje. Informuje o tom agentura Reuters.
„Protože je naše planeta nadále zraňována válkami ve Svaté zemi, na Ukrajině a v mnoha dalších regionech..., zvu všechny věřící, aby den 22. srpna prožili v půstu a modlitbách,“ řekl papež na pravidelné středeční audienci ve Vatikánu.
Papež navrhl, aby věřící prosili Boha, „aby nám dal mír a spravedlnost a osušil slzy těm, kteří trpí kvůli pokračujícím ozbrojeným konfliktům“. Výraz Svatá země použil papež pro oblast Blízkého východu, která má velký náboženský význam pro judaismus, křesťanství a islám. V prvních měsících svého pontifikátu papež Lev XIV. několikrát vyzval k ukončení války na Ukrajině.
Bývalý český velvyslanec v Kyjevě Radek Pech se stal vrchním ředitelem evropské sekce ministerstva zahraničí. „Radek Pech patří mezi naše nejzkušenější kariérní diplomaty. Funkce vrchního ředitele se ujímá po svém návratu z Ukrajiny, kde měl možnost zblízka řešit současnou největší geopolitickou výzvu v podobě ruské agrese. Jednota Evropy, která je právě hlavní naplní jím řízené sekce, je nyní potřeba víc než kdy dříve,“ uvedl šéf české diplomacie Jan Lipavský (nestr., kandiduje za Spolu).
Právě ministra Lipavského ještě Pech doprovázel při návštěvě Ukrajiny minulý týden, kdy zavítali do Lvova, Zborova, Kyjeva i Dnipra. „Evropa, v jejímž rámci patří Česko ke středně velkým zemím, je pro nás mateřským prostředím a současně těžištěm naší diplomacie. V současné složité geopolitické situaci zásadně ovlivněné agresí Ruské federace proti Ukrajině se právě v Evropě hraje o naši bezpečnost a prosperitu,“ poznamenal Pech.
Na postu velvyslance na Ukrajině ho vystřídá Luboš Veselý, který na ambasádě v Kyjevě už působil v letech 2010 až 2014 na politickém úseku. Od roku 2019 byl zástupcem velvyslance v Rusku. Po zveřejnění podezření, že za výbuchy muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 stála ruská vojenská rozvědka GRU, byl na jaře 2021 nejvýše postaveným vyhoštěným českým diplomatem. Rusko k vyhošťování přistoupilo v reakci na stejný postup české strany.
