Ruský dodavatel plynu Gazprom končí ve své německé divizi, která působí i v Česku
Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Prohlášení o odchodu, na které upozornila agentura Reuters, zveřejnila společnost na internetu. Prozatím není jasné, jak postup ruské energetické firmy ovlivní dodávky zemního plynu z Ruska do Německa. Reuters poznamenal, že německá divize má pobočky mimo jiné ve Švýcarsku a České republice.
Gazprom své rozhodnutí nezdůvodnil. „Dne 31. března ukončila skupina Gazprom svou účast v německé společnosti Gazprom Germania GmbH a ve všech přináležejících aktivech včetně Gazprom Marketing & Trading Ltd,“ napsal stručně Gazprom na síti Telegram. Německá pobočka Gazprom Germania nevydala žádné prohlášení.
Zpráva o odchodu přichází krátce poté, co německý list Handelsblatt s odvoláním na zdroje z vládních kruhů napsal, že německé ministerstvo hospodářství kvůli obavám ohledně dodávek energie uvažuje o vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť.
Divize Gazprom Germania provozuje rozsáhlé zásobníky plynu, zatímco divize Rosněfť Deutschland je jakožto provozovatel rafinerií klíčovým hráčem na trzích s benzinem a naftou.
O možném vyvlastnění těchto firem mluvčí německého ministerstva hospodářství odmítla na dnešní vládní tiskové konferenci hovořit a uvedla, že nehodlá spekulovat.
Rusko od dnešního dne požaduje, aby odběratelé ze seznamu takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ platili za ruský plyn v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. Příslušný dekret podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Evropské státy převody v rublech odmítají a trvají na platbách v eurech, případně dolarech, jak určují stávající smlouvy.
Ruská opoziční osobnost v exilu Julija Navalná naléhala na prezidenty Putina a Trumpa, aby uzavřeli dohodu o propuštění ruských a ukrajinských politických vězňů, které Moskva drží v zajetí za to, že se vyjadřovali proti válce na Ukrajině. Informuje o tom londýnský deník The Times.
„Propusťte ruské politické aktivisty a novináře, ukrajinské civilisty a ty, kteří byli uvězněni za protiválečná prohlášení a příspěvky na sociálních sítích,“ uvedla Navalná, jejíž manžel Alexej Navalný zemřel loni v ruském vězení.
Londýnský deník The Times napsal, že Trump by měl vůči Putinovi zaujmout silnou pozici. Zdůraznil, že šéf Kremlu je bývalý agent KGB, „jehož vyjednávací strategie bude nepochybně přesně vypočítaná a zrežírovaná“. „Pokud Putin neprokáže věrohodný závazek k míru, musí Trump rozhodně reagovat všemi dostupnými opatřeními – od zpřísnění sankcí proti Rusku až po rychlé zvýšení dodávek zbraní a finančních zdrojů pro Ukrajinu. Kreml opovrhuje slabostí, ale Trump je před setkáním s ruským prezidentem v silné pozici. Je načase, aby to předvedl,“ napsaly The Times.
