Ruský dodavatel plynu Gazprom končí ve své německé divizi, která působí i v Česku
Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Prohlášení o odchodu, na které upozornila agentura Reuters, zveřejnila společnost na internetu. Prozatím není jasné, jak postup ruské energetické firmy ovlivní dodávky zemního plynu z Ruska do Německa. Reuters poznamenal, že německá divize má pobočky mimo jiné ve Švýcarsku a České republice.
Gazprom své rozhodnutí nezdůvodnil. „Dne 31. března ukončila skupina Gazprom svou účast v německé společnosti Gazprom Germania GmbH a ve všech přináležejících aktivech včetně Gazprom Marketing & Trading Ltd,“ napsal stručně Gazprom na síti Telegram. Německá pobočka Gazprom Germania nevydala žádné prohlášení.
Zpráva o odchodu přichází krátce poté, co německý list Handelsblatt s odvoláním na zdroje z vládních kruhů napsal, že německé ministerstvo hospodářství kvůli obavám ohledně dodávek energie uvažuje o vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť.
Divize Gazprom Germania provozuje rozsáhlé zásobníky plynu, zatímco divize Rosněfť Deutschland je jakožto provozovatel rafinerií klíčovým hráčem na trzích s benzinem a naftou.
O možném vyvlastnění těchto firem mluvčí německého ministerstva hospodářství odmítla na dnešní vládní tiskové konferenci hovořit a uvedla, že nehodlá spekulovat.
Rusko od dnešního dne požaduje, aby odběratelé ze seznamu takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ platili za ruský plyn v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. Příslušný dekret podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Evropské státy převody v rublech odmítají a trvají na platbách v eurech, případně dolarech, jak určují stávající smlouvy.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes přijal v Kremlu Steva Witkoffa, zmocněnce amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle ruské státní agentury TASS to uvedl Kreml. Po příletu na letiště Vnukovo dnes ráno uvítal Witkoffa vyjednavač ruského prezidenta Kirill Dmitrijev. Od začátku roku jde už o pátou Witkoffovu návštěvu Ruska. Naposledy přijel zvláštní vyslanec amerického prezidenta na jednání do Moskvy 25. dubna, tehdy rovněž jednal s Putinem. Žádný posun ohledně situace na Ukrajině však ze schůzky nevzešel. Trump dříve uvedl, že jeho další kroky budou záviset na výsledku dnešních Witkoffových jednání v Moskvě.
Nový polský prezident Karol Nawrocki, který dnes složil slib, má k Ukrajině v některých ohledech zcela odlišný postoj nežli jeho předchůdce Andrzej Duda. Byť se v zahraniční politice zavázal zachovat podporu Polska sousední Ukrajině, která se brání ruské invazi, kritizoval štědrou pomoc poskytovanou uprchlíkům. Prohlásil také, že v současné době nevidí místo pro Ukrajinu v NATO ani v Evropské unii. To je výrazná změna postoje ve srovnání s končícím prezidentem Andrzejem Dudou, podotkl Reuters. Celý text o inauguraci čtěte ZDE.
„Od prvních okamžiků plnohodnotné války jsme cítili, že Polsku na nás záleží, a neustále jsme spolupracovali na obraně naší nezávislosti - nezávislosti, která patří i Polsku,“ vzkázal Dudovi ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Ukrajinské letectvo uvedlo, že Rusko v noci na dnešek podniklo útok 45 drony. Z toho 36 strojů bylo sestřeleno nebo zneškodněno prostředky elektronického boje. Devět bezpilotních prostředků zasáhlo cíle na celkem třech místech, dodalo letectvo.
Drony v noci na dnešek útočila také Ukrajina. Podle ruského ministerstva obrany zneškodnila protivzdušná obrana 57 dronů nad pěti ruskými oblastmi a anektovaným ukrajinským poloostrovem Krym.
