Ruský dodavatel plynu Gazprom končí ve své německé divizi, která působí i v Česku
Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Prohlášení o odchodu, na které upozornila agentura Reuters, zveřejnila společnost na internetu. Prozatím není jasné, jak postup ruské energetické firmy ovlivní dodávky zemního plynu z Ruska do Německa. Reuters poznamenal, že německá divize má pobočky mimo jiné ve Švýcarsku a České republice.
Gazprom své rozhodnutí nezdůvodnil. „Dne 31. března ukončila skupina Gazprom svou účast v německé společnosti Gazprom Germania GmbH a ve všech přináležejících aktivech včetně Gazprom Marketing & Trading Ltd,“ napsal stručně Gazprom na síti Telegram. Německá pobočka Gazprom Germania nevydala žádné prohlášení.
Zpráva o odchodu přichází krátce poté, co německý list Handelsblatt s odvoláním na zdroje z vládních kruhů napsal, že německé ministerstvo hospodářství kvůli obavám ohledně dodávek energie uvažuje o vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť.
Divize Gazprom Germania provozuje rozsáhlé zásobníky plynu, zatímco divize Rosněfť Deutschland je jakožto provozovatel rafinerií klíčovým hráčem na trzích s benzinem a naftou.
O možném vyvlastnění těchto firem mluvčí německého ministerstva hospodářství odmítla na dnešní vládní tiskové konferenci hovořit a uvedla, že nehodlá spekulovat.
Rusko od dnešního dne požaduje, aby odběratelé ze seznamu takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ platili za ruský plyn v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. Příslušný dekret podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Evropské státy převody v rublech odmítají a trvají na platbách v eurech, případně dolarech, jak určují stávající smlouvy.
Putin dnes podle ruských agentur prohlásil, že pozice obou zemí jsou vzdálené, kontakty však pokračují. Místo ani čas možné další schůzky nespecifikoval, zmínil ale opět Istanbul.
Zatímco Ukrajina veřejně hovoří o okamžitém příměří, Rusko v posledních týdnech zesílilo vzdušné útoky, při nichž umírají desítky ukrajinských civilistů.
Rusko chce při třetím kole rozhovorů jednat o memorandu o možných budoucích mírových rozhovorech. Moskva už předložila Kyjevu seznam požadavků, za kterých je ochotna o míru jednat, Ukrajina jej však označila za seznam starých nepřijatelných ultimát. Je mezi nimi také například mezinárodní uznání Krymu, Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti jako součástí Ruska, omezení počtu ukrajinských vojáků a zbraní, neutralita Ukrajiny či zákaz vojenských aktivit třetích států na jejím území.
Rusko je připraveno na další kolo jednání s Ukrajinou, řekl podle agentur Putin. Moskva může Kyjevu předat dalších 3000 těl vojáků, uvedl.
Mezinárodní konference na rozšíření sankcí proti Rusku: V Kyjevě pro ilustraci vystavili poškozené ruské drony i komponenty ruských raket pocházející ze západních zemí.
