Ruský dodavatel plynu Gazprom končí ve své německé divizi, která působí i v Česku
Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Prohlášení o odchodu, na které upozornila agentura Reuters, zveřejnila společnost na internetu. Prozatím není jasné, jak postup ruské energetické firmy ovlivní dodávky zemního plynu z Ruska do Německa. Reuters poznamenal, že německá divize má pobočky mimo jiné ve Švýcarsku a České republice.
Gazprom své rozhodnutí nezdůvodnil. „Dne 31. března ukončila skupina Gazprom svou účast v německé společnosti Gazprom Germania GmbH a ve všech přináležejících aktivech včetně Gazprom Marketing & Trading Ltd,“ napsal stručně Gazprom na síti Telegram. Německá pobočka Gazprom Germania nevydala žádné prohlášení.
Zpráva o odchodu přichází krátce poté, co německý list Handelsblatt s odvoláním na zdroje z vládních kruhů napsal, že německé ministerstvo hospodářství kvůli obavám ohledně dodávek energie uvažuje o vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť.
Divize Gazprom Germania provozuje rozsáhlé zásobníky plynu, zatímco divize Rosněfť Deutschland je jakožto provozovatel rafinerií klíčovým hráčem na trzích s benzinem a naftou.
O možném vyvlastnění těchto firem mluvčí německého ministerstva hospodářství odmítla na dnešní vládní tiskové konferenci hovořit a uvedla, že nehodlá spekulovat.
Rusko od dnešního dne požaduje, aby odběratelé ze seznamu takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ platili za ruský plyn v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. Příslušný dekret podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Evropské státy převody v rublech odmítají a trvají na platbách v eurech, případně dolarech, jak určují stávající smlouvy.
Slovenský premiér Robert Fico dal dnes najevo, že Bratislava bude v orgánech Evropské unie blokovat jen ty z případných nových sankcí proti Rusku, které by uškodily Slovensku. Čtvrteční rozhodnutí slovenské sněmovny, že členové kabinetu nemají podpořit jakékoliv nové restrikce vůči Moskvě má ministerský předseda, podobně jako ústavní právníci, jen za politické usnesení bez právních závazků.
Slovensko dosud nezablokovalo žádný ze 17. balíků protiruských sankcí, poslední z nich unie během pokračující ruské vojenské invaze na Ukrajině schválila v květnu.
„Pokud bude sankce, která by nás poškozovala, nikdy pro ni nebudu hlasovat. Mám zájem být konstruktivní hráč v Evropské unii, ale nikoliv na úkor Slovenské republiky,“ řekl Fico novinářům. Znovu tvrdil, že sankce proti Rusku nefungují.
Útoku dronů a střel v noci na dnešek čelila také Ukrajina. V Dněpropetrovké oblasti zemřel po ruském náletu člověk.
Ukrajinské letectvo uvedlo, že Rusko v noci na dnešek vyslalo na Ukrajinu 49 útočných dronů různých typů a rovněž protilodní střelu Oniks a dvě řízené střely Ch-59/69. Útok podle něj směřoval především na Charkovskou a Doněckou oblast. Protivzdušná obrana zneškodnila 40 ruských dronů, přičemž 22 bylo sestřeleno a 18 potlačeno prostředky radioelektronického boje.
Jednoho mrtvého si vyžádalo letecké bombardování v lokalitě Meživska na východě Dněpropetrovské oblasti, uvedl podle agentury AFP oblastní šéf Mykola Lukašuk.
Ukrajinský dronový útok na Moskvu přiměl úřady k uzavření dvou z letišť ruské metropole. Ruský úřad pro civilní letectví Rosaviacija podle agentury Reuters uvedl, že v zájmu zajištění bezpečnosti letectví pozastavil lety na letištích Vnukovo a Domodědovo.
Ruská protivzdušná obrana sestřelila celkem deset dronů, uvedl dnes ráno v sérii příspěvků na Telegramu starosta Moskvy Sergej Sobjanin. Na místech dopadů úlomků bezpilotních prostředků podle něj pracují záchranné služby.
