Ruský dodavatel plynu Gazprom končí ve své německé divizi, která působí i v Česku
Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Prohlášení o odchodu, na které upozornila agentura Reuters, zveřejnila společnost na internetu. Prozatím není jasné, jak postup ruské energetické firmy ovlivní dodávky zemního plynu z Ruska do Německa. Reuters poznamenal, že německá divize má pobočky mimo jiné ve Švýcarsku a České republice.
Gazprom své rozhodnutí nezdůvodnil. „Dne 31. března ukončila skupina Gazprom svou účast v německé společnosti Gazprom Germania GmbH a ve všech přináležejících aktivech včetně Gazprom Marketing & Trading Ltd,“ napsal stručně Gazprom na síti Telegram. Německá pobočka Gazprom Germania nevydala žádné prohlášení.
Zpráva o odchodu přichází krátce poté, co německý list Handelsblatt s odvoláním na zdroje z vládních kruhů napsal, že německé ministerstvo hospodářství kvůli obavám ohledně dodávek energie uvažuje o vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť.
Divize Gazprom Germania provozuje rozsáhlé zásobníky plynu, zatímco divize Rosněfť Deutschland je jakožto provozovatel rafinerií klíčovým hráčem na trzích s benzinem a naftou.
O možném vyvlastnění těchto firem mluvčí německého ministerstva hospodářství odmítla na dnešní vládní tiskové konferenci hovořit a uvedla, že nehodlá spekulovat.
Rusko od dnešního dne požaduje, aby odběratelé ze seznamu takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ platili za ruský plyn v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. Příslušný dekret podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Evropské státy převody v rublech odmítají a trvají na platbách v eurech, případně dolarech, jak určují stávající smlouvy.
V Turecku nyní probíhají další mírové rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem. „Bude zajímavé pozorovat druhé kolo jednání v Turecku, v Istanbulu. Já stále říkám, že jsem velmi skeptický k tomu, co mohou být výsledky takových jednání, ale nechť probíhají určitě v pořádku,“ řekl Blesk Zprávám ministr zahraničí Jan Lipavský.
„Zároveň vidíme, že Rusko neslevilo žádný ze svých válečných cílů, že de facto stále usiluje o zničení Ukrajiny a překreslení mocenských sfér v Evropě, to se dotýká i nás, takže v tomto bychom měli vysílat jasný signál, že Rusko nemá mít žádný zálusk na žádný kus naší suverenity, což koneckonců činíme určitě,“ pokračoval.
Vyjádřil se také k ukrajinské Operaci Pavučina, kdy Ukrajinci zaútočili drony na základny ruského letectva a zničili i strategické bombardéry Tu-95, Tu-22 a Tu-160. „To je zajímavá operace, která se povedla ukrajinským bezpečnostním složkám a já jsem to komentoval, že vlastně Rusové pravidelně třeba těmi strategickými bombardéry narušují i vzdušný prostor státu Severoatlantické aliance. Neměli by to činit, tak doufám, že budou činit o to méně,“ dodal Lipavský pro Blesk Zprávy.
Role dronů v ukrajinské armádě se za války s Ruskem výrazně změnila. Zatímco na začátku konfliktu sloužily bezpilotní prostředky především k průzkumu a korekci palby dělostřelectva, dnes jsou nepostradatelným nástrojem jak pro přímé útoky, tak pro zásobování jednotek, evakuaci raněných nebo minování obranných pozic. V rozhovoru s ČTK to řekl ukrajinský voják Stepan Barna, bývalý poslanec a gubernátor Ternopilské oblasti. Nyní drží frontovou linii a vede drony v horské útočné brigádě Edelweiss.
„Drony dnes umožňují nejen zničit techniku a živou sílu nepřítele, ale také zachránit životy naší pěchoty. Čím víc jich létá, tím méně vojáků se dostává do přímého kontaktu s nepřítelem,“ popsal Barna. Práce s drony tak podle něj zmenšuje počet přímých střetů a zvyšuje šanci, že se vojáci vrátí domů živí.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvítala kroky vlivného amerického senátora Lindseyho Grahama, který se zavázal zvýšit tlak na Rusko a navrhuje další americké sankce proti Moskvě. Informovala o tom dnes mluvčí komise. Von der Leyenová se s Grahamem setkala dnes ráno v Berlíně a diskutovali spolu koordinaci sankcí mezi EU a USA v reakci na pokračující ruskou agresi proti Ukrajině.
Von der Leyenová podle unijní exekutivy zdůraznila, že je třeba dosáhnout skutečného příměří, je třeba dostat Rusko k jednacímu stolu a ukončit válku. V tureckém Istanbulu se nyní už podruhé sešly delegace Ukrajiny a Ruska, jejich první setkání v polovině května přineslo jen dohodu na výměně zajatců.
„Tlak funguje, ničemu jinému Kreml nerozumí,“ uvedla při jednání šéfka komise. I proto uvítala sankční návrh republikánského senátora Grahama a fakt, že by se měl projednávat příští týden v americkém Senátu.
