Ruský dodavatel plynu Gazprom končí ve své německé divizi, která působí i v Česku
Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Prohlášení o odchodu, na které upozornila agentura Reuters, zveřejnila společnost na internetu. Prozatím není jasné, jak postup ruské energetické firmy ovlivní dodávky zemního plynu z Ruska do Německa. Reuters poznamenal, že německá divize má pobočky mimo jiné ve Švýcarsku a České republice.
Gazprom své rozhodnutí nezdůvodnil. „Dne 31. března ukončila skupina Gazprom svou účast v německé společnosti Gazprom Germania GmbH a ve všech přináležejících aktivech včetně Gazprom Marketing & Trading Ltd,“ napsal stručně Gazprom na síti Telegram. Německá pobočka Gazprom Germania nevydala žádné prohlášení.
Zpráva o odchodu přichází krátce poté, co německý list Handelsblatt s odvoláním na zdroje z vládních kruhů napsal, že německé ministerstvo hospodářství kvůli obavám ohledně dodávek energie uvažuje o vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť.
Divize Gazprom Germania provozuje rozsáhlé zásobníky plynu, zatímco divize Rosněfť Deutschland je jakožto provozovatel rafinerií klíčovým hráčem na trzích s benzinem a naftou.
O možném vyvlastnění těchto firem mluvčí německého ministerstva hospodářství odmítla na dnešní vládní tiskové konferenci hovořit a uvedla, že nehodlá spekulovat.
Rusko od dnešního dne požaduje, aby odběratelé ze seznamu takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ platili za ruský plyn v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. Příslušný dekret podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Evropské státy převody v rublech odmítají a trvají na platbách v eurech, případně dolarech, jak určují stávající smlouvy.
Schůzka prezidentů Trumpa a Putina je určitě nutná, ale vyžaduje značnou přípravu a musí přinést výsledky, uvedl podle agentur mluvčí Kremlu.
V tureckém Istanbulu začalo jednání delegací Ruska a Ukrajiny, informují agentury Reuters, AFP a TASS. Je to první přímé setkání zástupců válčících zemí od prvních týdnů ruské invaze. Ukrajina se rozsáhlé ruské vojenské agresi brání už přes tři roky. Dnešní jednání zprostředkovává Turecko, rozhovorů se podle tamního ministerstva zahraničí účastní jeho šéf Hakan Fidan. O něco dříve v istanbulském paláci Dolmabahçe jednali zástupci Ukrajiny, Spojených států a Turecka.
Evropská unie vůči Rusku zvýší sankční tlak, režim ruského prezidenta Vladimira Putina zatím neprokázal ochotu k ukončení války proti Ukrajině. Dnes to před začátkem summitu Evropského politického společenství (EPC) prohlásila předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Ta zároveň Putina kritizovala za to, že nepřijel do tureckého Istanbulu na přímá jednání s Ukrajinou, zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj byl s šéfem Kremlu připraven se setkat.
„Pracujeme na novém sankčním balíčku,“ řekla von der Leyenová. Poznamenala, že bude zahrnovat sankce mimo jiné proti nyní nefunkčním baltským plynovodům Nord Stream 1 a Nord Stream 2, proti takzvané ruské stínové flotile, přes kterou Moskva obchází sankce, snížení cenového stropu na ropu a rovněž další postihy ruského finančního sektoru.
