Ruský dodavatel plynu Gazprom končí ve své německé divizi, která působí i v Česku
Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Prohlášení o odchodu, na které upozornila agentura Reuters, zveřejnila společnost na internetu. Prozatím není jasné, jak postup ruské energetické firmy ovlivní dodávky zemního plynu z Ruska do Německa. Reuters poznamenal, že německá divize má pobočky mimo jiné ve Švýcarsku a České republice.
Gazprom své rozhodnutí nezdůvodnil. „Dne 31. března ukončila skupina Gazprom svou účast v německé společnosti Gazprom Germania GmbH a ve všech přináležejících aktivech včetně Gazprom Marketing & Trading Ltd,“ napsal stručně Gazprom na síti Telegram. Německá pobočka Gazprom Germania nevydala žádné prohlášení.
Zpráva o odchodu přichází krátce poté, co německý list Handelsblatt s odvoláním na zdroje z vládních kruhů napsal, že německé ministerstvo hospodářství kvůli obavám ohledně dodávek energie uvažuje o vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť.
Divize Gazprom Germania provozuje rozsáhlé zásobníky plynu, zatímco divize Rosněfť Deutschland je jakožto provozovatel rafinerií klíčovým hráčem na trzích s benzinem a naftou.
O možném vyvlastnění těchto firem mluvčí německého ministerstva hospodářství odmítla na dnešní vládní tiskové konferenci hovořit a uvedla, že nehodlá spekulovat.
Rusko od dnešního dne požaduje, aby odběratelé ze seznamu takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ platili za ruský plyn v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. Příslušný dekret podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Evropské státy převody v rublech odmítají a trvají na platbách v eurech, případně dolarech, jak určují stávající smlouvy.
Vedoucí ruské delegace na prvních přímých rusko-ukrajinských rozhovorech po třech letech, které se dnes uskutečnily v Istanbulu, hovořil kromě jiného o tom, že Rusko je připraveno válčit třeba věčně, uvedl dnes zpravodajský server Meduza. Termín dalšího kola rozhovorů, které dnes trvaly přibližně dvě hodiny, ještě nebyl stanoven.
„Nechceme válku, ale jsme připraveni bojovat ještě rok, dva, tři - tak dlouho, jak bude potřeba. Se Švédskem jsme (za cara Petra I. Velikého) bojovali 21 let. A jak dlouho jste připraveni bojovat vy?“ zeptal se šéf ruské delegace Vladimir Medinskij Ukrajinců, napsala Meduza s odvoláním na příspěvky novináře listu The Economist Olivera Carrolla.
Obrazem: Ukrajinská armáda u Charkova
Spojené státy začnou ještě letos jednat s evropskými spojenci o snížení počtu amerických vojáků v Evropě, uvedl dnes v Estonsku podle agentury Reuters velvyslanec USA při NATO Matthew Whitaker. „Určitě to bude po summitu (NATO v Haagu), někdy koncem roku, kdy tyto rozhovory zahájíme,“ prohlásil Whitaker na konferenci v Estonsku.
