Ruský dodavatel plynu Gazprom končí ve své německé divizi, která působí i v Česku
Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Prohlášení o odchodu, na které upozornila agentura Reuters, zveřejnila společnost na internetu. Prozatím není jasné, jak postup ruské energetické firmy ovlivní dodávky zemního plynu z Ruska do Německa. Reuters poznamenal, že německá divize má pobočky mimo jiné ve Švýcarsku a České republice.
Gazprom své rozhodnutí nezdůvodnil. „Dne 31. března ukončila skupina Gazprom svou účast v německé společnosti Gazprom Germania GmbH a ve všech přináležejících aktivech včetně Gazprom Marketing & Trading Ltd,“ napsal stručně Gazprom na síti Telegram. Německá pobočka Gazprom Germania nevydala žádné prohlášení.
Zpráva o odchodu přichází krátce poté, co německý list Handelsblatt s odvoláním na zdroje z vládních kruhů napsal, že německé ministerstvo hospodářství kvůli obavám ohledně dodávek energie uvažuje o vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť.
Divize Gazprom Germania provozuje rozsáhlé zásobníky plynu, zatímco divize Rosněfť Deutschland je jakožto provozovatel rafinerií klíčovým hráčem na trzích s benzinem a naftou.
O možném vyvlastnění těchto firem mluvčí německého ministerstva hospodářství odmítla na dnešní vládní tiskové konferenci hovořit a uvedla, že nehodlá spekulovat.
Rusko od dnešního dne požaduje, aby odběratelé ze seznamu takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ platili za ruský plyn v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. Příslušný dekret podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Evropské státy převody v rublech odmítají a trvají na platbách v eurech, případně dolarech, jak určují stávající smlouvy.
Zatímco Ukrajina je připravena k úplnému příměří, ruský prezident Vladimír Putin hledá způsoby jak se mu vyhnout. Tlak na Rusko musí pokračovat. Proto Česko pokračuje také v muniční iniciativě. ČTK to sdělil premiér Petr Fiala (ODS). Reagoval tak na Putinovy návrhy na uspořádání jednání v Istanbulu.
Kyjev a velké evropské země nabídly Rusům v sobotu třicetidenní bezpodmínečné příměří, které by mělo platit od pondělí. Pokud je Moskva nepřijme, chtějí Evropa a USA koordinovat nové protiruské sankce. Putin poté navrhl, aby se 15. května konala přímá jednání Ruska s Ukrajinou v Istanbulu. Podle Putinova mluvčího Dmitrije Peskova Rusko návrh na příměří zváží, ale vyvíjet na něj nátlak nemá smysl. Už dřív řekl, že se Kreml nenechá hrozbou sankcí zastrašit.
Nástup nového českého velvyslance v Rusku není průlom, ale přirozený logický krok. V diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce se na tom shodli europoslanec Alexandr Vondra (ODS), místopředseda ANO Radek Vondráček a europoslanec Jan Farský (STAN). Daniel Koštoval je podle Vondry velmi zkušený diplomat. Počty diplomatů na ambasádě by se podle hostů pořadu zvyšovat neměly, shodli se.
Posunem v návrhu ruského prezidenta Vladimira Putina na jednání s Ukrajinou jsou bezpodmínečná jednání. Je otázka, jestli to není jen zdržovací taktika, řekl dnes v diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Uvedl rovněž, že má tendenci souhlasit s názorem francouzského prezidenta Emanuela Macrona, který Putinův návrh označil za první krok, který ale nestačí. Podle místopředsedy ANO Radka Vondráčka by se měl návrh hodnotit kladně. Spíše by se soustředil na to, že Putin chce trvalý mír a ne přestávku k dozbrojování, řekl.
