Ruský dodavatel plynu Gazprom končí ve své německé divizi, která působí i v Česku
Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Prohlášení o odchodu, na které upozornila agentura Reuters, zveřejnila společnost na internetu. Prozatím není jasné, jak postup ruské energetické firmy ovlivní dodávky zemního plynu z Ruska do Německa. Reuters poznamenal, že německá divize má pobočky mimo jiné ve Švýcarsku a České republice.
Gazprom své rozhodnutí nezdůvodnil. „Dne 31. března ukončila skupina Gazprom svou účast v německé společnosti Gazprom Germania GmbH a ve všech přináležejících aktivech včetně Gazprom Marketing & Trading Ltd,“ napsal stručně Gazprom na síti Telegram. Německá pobočka Gazprom Germania nevydala žádné prohlášení.
Zpráva o odchodu přichází krátce poté, co německý list Handelsblatt s odvoláním na zdroje z vládních kruhů napsal, že německé ministerstvo hospodářství kvůli obavám ohledně dodávek energie uvažuje o vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť.
Divize Gazprom Germania provozuje rozsáhlé zásobníky plynu, zatímco divize Rosněfť Deutschland je jakožto provozovatel rafinerií klíčovým hráčem na trzích s benzinem a naftou.
O možném vyvlastnění těchto firem mluvčí německého ministerstva hospodářství odmítla na dnešní vládní tiskové konferenci hovořit a uvedla, že nehodlá spekulovat.
Rusko od dnešního dne požaduje, aby odběratelé ze seznamu takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ platili za ruský plyn v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. Příslušný dekret podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Evropské státy převody v rublech odmítají a trvají na platbách v eurech, případně dolarech, jak určují stávající smlouvy.
Spojené státy nyní neuvažují o dodávkách dalších zbraní Ukrajině poté, co země napadená Ruskem vyčerpá balíček schválený ještě v době úřadování prezidenta Joea Bidena. Uvedl to deník The New York Times (NYT) s odvoláním na členy Kongresu obeznámené se situací.
„V Bílém domě ani Kongresu se nevedou prakticky žádná seriózní jednání o dalším balíčku zbraní pro Ukrajinu,“ sdělili NYT členové Kongresu, kteří Ukrajinu podporují.
Rusko v noci na dnešek vyslalo na Ukrajinu osm střel a 87 dronů různých typů, uvedlo ukrajinské letectvo. Více než tři desítky bezpilotních prostředků sestřelila protivzdušná obrana.
Podle letectva bylo sestřeleno 33 útočných dronů. Na 36 dronových imitací pak zmizelo z radarů. O osudu zbylých strojů se letectvo nezmiňuje. Útok podle něj způsobil škody v Oděské, Charkovské, Sumské, Doněcké a Záporožské oblasti.
Amerika během čtvrtečních rozhovorů v Paříži uvedla, že vytvořila návrh, jak by kontrolovala příměří na Ukrajině, pokud bude dosaženo. S odkazem na západního činitele to uvedl list The Wall Street Journal.
