Ruský dodavatel plynu Gazprom končí ve své německé divizi, která působí i v Česku
Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Prohlášení o odchodu, na které upozornila agentura Reuters, zveřejnila společnost na internetu. Prozatím není jasné, jak postup ruské energetické firmy ovlivní dodávky zemního plynu z Ruska do Německa. Reuters poznamenal, že německá divize má pobočky mimo jiné ve Švýcarsku a České republice.
Gazprom své rozhodnutí nezdůvodnil. „Dne 31. března ukončila skupina Gazprom svou účast v německé společnosti Gazprom Germania GmbH a ve všech přináležejících aktivech včetně Gazprom Marketing & Trading Ltd,“ napsal stručně Gazprom na síti Telegram. Německá pobočka Gazprom Germania nevydala žádné prohlášení.
Zpráva o odchodu přichází krátce poté, co německý list Handelsblatt s odvoláním na zdroje z vládních kruhů napsal, že německé ministerstvo hospodářství kvůli obavám ohledně dodávek energie uvažuje o vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť.
Divize Gazprom Germania provozuje rozsáhlé zásobníky plynu, zatímco divize Rosněfť Deutschland je jakožto provozovatel rafinerií klíčovým hráčem na trzích s benzinem a naftou.
O možném vyvlastnění těchto firem mluvčí německého ministerstva hospodářství odmítla na dnešní vládní tiskové konferenci hovořit a uvedla, že nehodlá spekulovat.
Rusko od dnešního dne požaduje, aby odběratelé ze seznamu takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ platili za ruský plyn v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. Příslušný dekret podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Evropské státy převody v rublech odmítají a trvají na platbách v eurech, případně dolarech, jak určují stávající smlouvy.
Dosavadní fungování skupiny zemí z takzvané koalice ochotných, která jedná o podpoře Ukrajiny bránící se již přes tři roky ruské vojenské invazi, k ničemu nevedlo, v této záležitosti je třeba jednat na úrovni celé EU a NATO. Na konferenci v Bratislavě to dnes řekl slovenský prezident Peter Pellegrini. Slovensko, kde se vláda premiéra Roberta Fica staví vstřícně k Rusku a zastavila svou vojenskou pomoc napadené zemi, nebylo k práci skupiny, organizované na popud Paříže a Londýna, přizváno.
„Ty koalice ochotných zatím nepřinášejí efekt. Vraťme se zpět a jednejme na úrovni Evropské unie, Severoatlantické aliance. To bude nepochybně trvalejší, než vytvářet pseudoskupiny zemí, které se mění ze dne na den a zbytečně narušují jednotu v Alianci nebo Evropské unii,“ uvedl Pellegrini v odpovědi na dotaz moderátorky konference Vizionáři.
Příští německý kancléř Friedrich Merz dál podporuje dodání střel s plochou dráhou letu Taurus Ukrajině. Řekl to v rozhovoru na veřejnoprávní stanici ARD. Ukrajinci se podle něj musí dostat z defenzivy, možností by podle Merze bylo i zničení zásobovací trasy mezi Ruskem a okupovaným ukrajinským poloostrovem Krym.
Dosluhují německý kancléř Olaf Scholz dlouhodobě odmítal Kyjevu dodat střely s plochou dráhou letu Taurus. Merz ho k tomu ještě jako opoziční předák opakovaně vyzýval. Nyní uvedl, že by jako kancléř mohl s dodáním taurusů Ukrajině souhlasit. „Vždy jsem ale říkal, že bych to udělal jen v koordinaci s evropskými partnery,“ řekl v rozhovoru s ARD.
Jeden z dronů útočících na Oděsu se zřítil na nemocnici a poškodil strop, okna a operační sál, uvedl starosta tohoto města na jihu Ukrajiny Hennadij Truchanov. Nikomu z pacientů se nic nestalo. Jinde ve městě vznikly škody na obytných domech, civilní infrastruktuře, čerpací stanici a jedné z významných silnic. Útoky si vyžádaly osm zraněných, čtyři z nich skončili v nemocnici, upřesnil šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper na telegramu.
