Ruský dodavatel plynu Gazprom končí ve své německé divizi, která působí i v Česku
Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Prohlášení o odchodu, na které upozornila agentura Reuters, zveřejnila společnost na internetu. Prozatím není jasné, jak postup ruské energetické firmy ovlivní dodávky zemního plynu z Ruska do Německa. Reuters poznamenal, že německá divize má pobočky mimo jiné ve Švýcarsku a České republice.
Gazprom své rozhodnutí nezdůvodnil. „Dne 31. března ukončila skupina Gazprom svou účast v německé společnosti Gazprom Germania GmbH a ve všech přináležejících aktivech včetně Gazprom Marketing & Trading Ltd,“ napsal stručně Gazprom na síti Telegram. Německá pobočka Gazprom Germania nevydala žádné prohlášení.
Zpráva o odchodu přichází krátce poté, co německý list Handelsblatt s odvoláním na zdroje z vládních kruhů napsal, že německé ministerstvo hospodářství kvůli obavám ohledně dodávek energie uvažuje o vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť.
Divize Gazprom Germania provozuje rozsáhlé zásobníky plynu, zatímco divize Rosněfť Deutschland je jakožto provozovatel rafinerií klíčovým hráčem na trzích s benzinem a naftou.
O možném vyvlastnění těchto firem mluvčí německého ministerstva hospodářství odmítla na dnešní vládní tiskové konferenci hovořit a uvedla, že nehodlá spekulovat.
Rusko od dnešního dne požaduje, aby odběratelé ze seznamu takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ platili za ruský plyn v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. Příslušný dekret podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Evropské státy převody v rublech odmítají a trvají na platbách v eurech, případně dolarech, jak určují stávající smlouvy.
Rusko dnes slíbilo další vojenskou pomoc Mali, Nigeru a Burkině Faso, kde vládnou vojenské junty. Píše to agentura AFP po jednání šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova s ministry zahraničí těchto západoafrických zemí. Trojice afrických zemí posiluje vztahy s Moskvou už několik let a odklonila se od Západu a především Francie, která v oblasti měla velký vliv.
Výsledek války na Ukrajině bude signálem o odhodlanosti a pevnosti západního spojenectví, řekl dnes v Bruselu českým novinářům ministr zahraničí Jan Lipavský. Bedlivě to podle něj sleduje Čína. Právě Ukrajina byla jedním z témat prvního dne jednání šéfů diplomacií zemí Severoatlantické aliance v bruselské centrále NATO. Ministři podle Lipavského diskutovali také o dalších rizicích, kterým Evropa čelí, či o zvyšování výdajů na obranu.
Ukrajina přijala americký návrh na příměří bez jakýchkoli podmínek, uvedl v sídle NATO v Bruselu ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. Návrh je stále na stole, ale ruský prezident Vladimir Putin hovoří o ruských požadavcích a ústupcích. Podle Sybihy je tedy načase zvýšit tlak na Moskvu.
„Rusko zůstává i nadále existenční hrozbou. Na Ukrajinu míří stovky šáhedů každou noc. To není možné ignorovat, očekáváme důraznou odpověď,“ uvedl šéf ukrajinské diplomacie během společného prohlášení s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. „Zastavíme Rusko na Ukrajině? Naše odpověď zní ano, ale jen když se tlak na Rusko zvýší a Ukrajina bude posílena,“ dodal. Poděkoval rovněž všem spojencům za dosavadní pomoc zemi, která se již více než tři roky brání ruské agresi.
