Ruský dodavatel plynu Gazprom končí ve své německé divizi, která působí i v Česku
Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Prohlášení o odchodu, na které upozornila agentura Reuters, zveřejnila společnost na internetu. Prozatím není jasné, jak postup ruské energetické firmy ovlivní dodávky zemního plynu z Ruska do Německa. Reuters poznamenal, že německá divize má pobočky mimo jiné ve Švýcarsku a České republice.
Gazprom své rozhodnutí nezdůvodnil. „Dne 31. března ukončila skupina Gazprom svou účast v německé společnosti Gazprom Germania GmbH a ve všech přináležejících aktivech včetně Gazprom Marketing & Trading Ltd,“ napsal stručně Gazprom na síti Telegram. Německá pobočka Gazprom Germania nevydala žádné prohlášení.
Zpráva o odchodu přichází krátce poté, co německý list Handelsblatt s odvoláním na zdroje z vládních kruhů napsal, že německé ministerstvo hospodářství kvůli obavám ohledně dodávek energie uvažuje o vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť.
Divize Gazprom Germania provozuje rozsáhlé zásobníky plynu, zatímco divize Rosněfť Deutschland je jakožto provozovatel rafinerií klíčovým hráčem na trzích s benzinem a naftou.
O možném vyvlastnění těchto firem mluvčí německého ministerstva hospodářství odmítla na dnešní vládní tiskové konferenci hovořit a uvedla, že nehodlá spekulovat.
Rusko od dnešního dne požaduje, aby odběratelé ze seznamu takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ platili za ruský plyn v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. Příslušný dekret podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Evropské státy převody v rublech odmítají a trvají na platbách v eurech, případně dolarech, jak určují stávající smlouvy.
Evropská unie dnes rozšířila sankční seznam o dalších 25 osob a sedm subjektů z Běloruska kvůli jejich podílu na pokračujících represích a porušování lidských práv v zemi. Oznámila to Rada Evropské unie, tedy členské státy bloku. Na seznamu přibylo mimo jiné devět soudců, kteří vynesli politicky motivované verdikty například vůči lidem protestujícím proti režimu autoritářského vůdce země Alexandra Lukašenka.
„EU zařadila na seznam ústřední volební komisi, jejího místopředsedu a tajemníka a také její členy,“ uvedla Rada EU. Poznamenala, že komise zorganizovala letošní prezidentské volby, které ale nebyly spravedlivé a ani svobodné, neboť se konaly v prostředí represí a porušování lidských práv. Rovněž soudci zanesení na seznam, se podle Rady EU podílejí na útlaku občanské společnosti a demokratické opozice.
Geopolitická rivalita v Arktidě roste, ale spolupráce v tomto regionu je možná, a to i mezi Ruskem a západními státy. Podle agentur to dnes prohlásil ruský prezident Vladimir Putin. Je zřejmé, že Spojené státy budou i nadále systematicky prosazovat své geopolitické, strategické, politické a vojenské zájmy v Arktidě, míní Putin. Plány amerického prezidenta Donalda Trumpa převzít Grónsko jsou podle něho myšleny vážně.
Šéf Kremlu nařídil armádě, aby do roku 2030 prodloužila program obnovy uzavřených vojenských osad v Arktidě, počet ruských vojáků v této oblasti bude podle něho růst, napsala ruská státní agentura TASS. Rusko, které v únoru 2022 vojensky napadlo sousední Ukrajinu, podle svého prezidenta nikdy nikoho v Arktidě neohrožovalo, ale je připravené bránit své zájmy.
Estonský parlament 26. března odhlasoval změnu ústavy, která zbavuje občany zemí mimo EU, především Rusy a Bělorusy, volebního práva v místních volbách, informoval estonský veřejnoprávní rozhlas (ERR). V pobaltském státě žije přibližně 1,3 milionu obyvatel včetně asi 322 700 etnických Rusů, z nichž má podle údajů z roku 2022 asi 90 000 ruské občanství.
