Ruský dodavatel plynu Gazprom končí ve své německé divizi, která působí i v Česku
Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Prohlášení o odchodu, na které upozornila agentura Reuters, zveřejnila společnost na internetu. Prozatím není jasné, jak postup ruské energetické firmy ovlivní dodávky zemního plynu z Ruska do Německa. Reuters poznamenal, že německá divize má pobočky mimo jiné ve Švýcarsku a České republice.
Gazprom své rozhodnutí nezdůvodnil. „Dne 31. března ukončila skupina Gazprom svou účast v německé společnosti Gazprom Germania GmbH a ve všech přináležejících aktivech včetně Gazprom Marketing & Trading Ltd,“ napsal stručně Gazprom na síti Telegram. Německá pobočka Gazprom Germania nevydala žádné prohlášení.
Zpráva o odchodu přichází krátce poté, co německý list Handelsblatt s odvoláním na zdroje z vládních kruhů napsal, že německé ministerstvo hospodářství kvůli obavám ohledně dodávek energie uvažuje o vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť.
Divize Gazprom Germania provozuje rozsáhlé zásobníky plynu, zatímco divize Rosněfť Deutschland je jakožto provozovatel rafinerií klíčovým hráčem na trzích s benzinem a naftou.
O možném vyvlastnění těchto firem mluvčí německého ministerstva hospodářství odmítla na dnešní vládní tiskové konferenci hovořit a uvedla, že nehodlá spekulovat.
Rusko od dnešního dne požaduje, aby odběratelé ze seznamu takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ platili za ruský plyn v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. Příslušný dekret podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Evropské státy převody v rublech odmítají a trvají na platbách v eurech, případně dolarech, jak určují stávající smlouvy.
Pokračující podpora Ukrajině ze strany Evropské unie, potřeba investovat do unijní obrany a konkurenceschopnost EU jsou úzce propojeny. Ve zvacím dopise na březnové zasedání Evropské rady neboli summit EU, který se koná příští týden, to unijním lídrům napsal předseda Evropské rady António Costa. Konkurenceschopnější Unie bude podle něj silnější Unií, která bude schopna lépe chránit své občany, své zájmy a své hodnoty na globální scéně. Summit začíná ve čtvrtek 20. března a Česko na něm bude zastupovat premiér Petr Fiala.
Ústředním tématem summitu je podle Costy konkurenceschopnost. Unijní prezidenti a premiéři ale budou řešit i situaci na Ukrajině, na Blízkém východě a obranu. Den před zasedáním má Evropská komise zveřejnit Bílou knihu o budoucnosti obrany. Pracovního oběda se zúčastní i generální tajemník OSN António Guterres.
Čtyři děti jsou mezi sedmi zraněnými v důsledku ruského dronového útoku na Charkov, informovaly podle BBC úřady ve druhém největším ukrajinském městě. Krátce po půlnoci se po dronovém útoku vzňala střecha nemocnice ve městě Zoločiv ležícím severně od Charkova nedaleko ruských hranic. Zranění utrpěla jedna zdravotnice, informoval šéf vojenské správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov.
Nový balíček vojenské pomoci pro Ukrajinu, který navrhuje Evropská unie, by mohl mít letos hodnotu až 40 miliard eur (asi bilion korun). Jde o nový návrh v rámci iniciativy šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové. Balíček by měl obsahovat vše od dělostřeleckých granátů až po systémy protivzdušné obrany. Cílem je ukázat podporu Ukrajině, která se již tři roky brání ruské invazi.
„Na mimořádném jednání Evropské rady 6. března vyzvalo 26 lídrů Radu EU, aby urychleně pokročila v práci na posílení vojenské podpory Ukrajině, jak je navrženo v této iniciativě,“ stojí v dokumentu, který byl rozeslán jednotlivým státům EU. K podpoře Ukrajiny se minulý týden na summitu přihlásilo 26 států EU, proti se postavil maďarský premiér Viktor Orbán.
„Zúčastněné státy se vyzývají, aby v roce 2025 poskytly Ukrajině vojenskou podporu v předběžné hodnotě alespoň 20 miliard eur a potenciálně dosahující až 40 miliard eur, v souvislosti s ukrajinskými potřebami,“ dodává dokument.
