Ruský dodavatel plynu Gazprom končí ve své německé divizi, která působí i v Česku
Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Prohlášení o odchodu, na které upozornila agentura Reuters, zveřejnila společnost na internetu. Prozatím není jasné, jak postup ruské energetické firmy ovlivní dodávky zemního plynu z Ruska do Německa. Reuters poznamenal, že německá divize má pobočky mimo jiné ve Švýcarsku a České republice.
Gazprom své rozhodnutí nezdůvodnil. „Dne 31. března ukončila skupina Gazprom svou účast v německé společnosti Gazprom Germania GmbH a ve všech přináležejících aktivech včetně Gazprom Marketing & Trading Ltd,“ napsal stručně Gazprom na síti Telegram. Německá pobočka Gazprom Germania nevydala žádné prohlášení.
Zpráva o odchodu přichází krátce poté, co německý list Handelsblatt s odvoláním na zdroje z vládních kruhů napsal, že německé ministerstvo hospodářství kvůli obavám ohledně dodávek energie uvažuje o vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť.
Divize Gazprom Germania provozuje rozsáhlé zásobníky plynu, zatímco divize Rosněfť Deutschland je jakožto provozovatel rafinerií klíčovým hráčem na trzích s benzinem a naftou.
O možném vyvlastnění těchto firem mluvčí německého ministerstva hospodářství odmítla na dnešní vládní tiskové konferenci hovořit a uvedla, že nehodlá spekulovat.
Rusko od dnešního dne požaduje, aby odběratelé ze seznamu takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ platili za ruský plyn v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. Příslušný dekret podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Evropské státy převody v rublech odmítají a trvají na platbách v eurech, případně dolarech, jak určují stávající smlouvy.
Moskva vidí v rozhovorech s Washingtonem příležitost obnovit svou špionážní síť ve Spojených státech, píše web stanice CNN s odvoláním na současné i někdejší americké činitele. USA a Rusko se dohodly na jednání o oživení svých velvyslanectví a konzulátů v obou zemích. Moskva podle amerických činitelů chce pod diplomatickým krytím na své zastupitelské úřady ve Washingtonu, New Yorku nebo Houstonu znovu dosadit zpravodajské agenty.
Mocnosti se o jednání o velvyslanectvích domluvily po telefonátu mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem a po následném setkání delegací obou zemí v Rijádu, při kterém se mimo jiné hovořilo i o možnostech ukončení války na Ukrajině.
Ve čtvrtek se ruská a americká delegace sešly v Turecku, aby prodiskutovaly detaily týkající se zastupitelských úřadů, jako je počet zaměstnanců, víza, diplomatické bankovnictví a další provozní záležitosti. Americké ministerstvo zahraničí uvedlo, že šlo o konstruktivní rozhovory, na které „v nejbližší době“ naváže další schůzka.
Bývalý příslušník americké námořní pěchoty Ethan Hertweck (†21) přišel o život při obraně Ukrajiny před ruskými nájezdníky. Lidé mu vzdali hold na kyjevském náměstí Nezávislosti (Majdanu), dorazili i jeho rodiče.
Prezidenti a premiéři na mimořádném summitu Evropské unie, který se uskuteční příští čtvrtek, vyzvou ke zvýšení vojenské pomoci Ukrajině, k další podpoře ukrajinského obranného průmyslu a k poskytnutí výcviku ukrajinským vojákům. Podle předběžných závěrů speciální Evropské rady, které má ČTK k dispozici, účastníci schůzky rovněž zdůrazní, že jednání o Ukrajině nemohou probíhat bez Ukrajiny a že do jednání, která by ovlivnila evropskou bezpečnost, se musí zapojit i Evropa.
„Ruská útočná válka proti Ukrajině má širší důsledky pro evropskou a mezinárodní bezpečnost. Evropská unie a její členské státy od počátku zdůrazňovaly potřebu ukončit tuto válku prostřednictvím komplexního, spravedlivého a trvalého míru založeného na zásadách Charty OSN a mezinárodního práva,“ stojí v předběžném návrhu závěrů, o kterém bude dnes diskutovat takzvaný Coreper, velvyslanci členských států EU v Bruselu. Text tedy ještě může doznat změn.
„Pokud jde o Ukrajinu, objevil se nový impuls, který by měl vést ke komplexnímu, spravedlivému a trvalému míru. Je proto důležité, abychom si vyměnili názory na to, jak Ukrajinu dále podporovat, a rovněž na principy, které by měly být do budoucna respektovány,“ napsal šéf unijních summitů António Costa ve zvacím dopise unijním vůdcům.
