Ruský dodavatel plynu Gazprom končí ve své německé divizi, která působí i v Česku
Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Prohlášení o odchodu, na které upozornila agentura Reuters, zveřejnila společnost na internetu. Prozatím není jasné, jak postup ruské energetické firmy ovlivní dodávky zemního plynu z Ruska do Německa. Reuters poznamenal, že německá divize má pobočky mimo jiné ve Švýcarsku a České republice.
Gazprom své rozhodnutí nezdůvodnil. „Dne 31. března ukončila skupina Gazprom svou účast v německé společnosti Gazprom Germania GmbH a ve všech přináležejících aktivech včetně Gazprom Marketing & Trading Ltd,“ napsal stručně Gazprom na síti Telegram. Německá pobočka Gazprom Germania nevydala žádné prohlášení.
Zpráva o odchodu přichází krátce poté, co německý list Handelsblatt s odvoláním na zdroje z vládních kruhů napsal, že německé ministerstvo hospodářství kvůli obavám ohledně dodávek energie uvažuje o vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť.
Divize Gazprom Germania provozuje rozsáhlé zásobníky plynu, zatímco divize Rosněfť Deutschland je jakožto provozovatel rafinerií klíčovým hráčem na trzích s benzinem a naftou.
O možném vyvlastnění těchto firem mluvčí německého ministerstva hospodářství odmítla na dnešní vládní tiskové konferenci hovořit a uvedla, že nehodlá spekulovat.
Rusko od dnešního dne požaduje, aby odběratelé ze seznamu takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ platili za ruský plyn v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. Příslušný dekret podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Evropské státy převody v rublech odmítají a trvají na platbách v eurech, případně dolarech, jak určují stávající smlouvy.
Více než stovka bývalých ruských úředníků a politiků se vydala do války proti Ukrajině z trestaneckých táborů či vazebních věznic, aby se vyhnuli trestu. Již 17 z nich zahynulo, anebo je pohřešováno, spočítala ruská redakce britské stanice BBC.
V otázce vyslání vojáků na Ukrajinu je podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) potřeba počkat na více informací a jasné parametry. Nechce dělat unáhlená sdělení a děsit českou veřejnost. Podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky je diskuse absolutně předčasná. Oba to řekli novinářům na tiskové konferenci po zahájení velitelského shromáždění. O vyslání evropských mírových sil na Ukrajinu se mluví v souvislosti s případným uzavřením mírové dohody s Ruskem, které Ukrajinu před třemi roky vojensky napadlo.
Češi důvěřují více ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému než hlavě Ruska Vladimiru Putinovi, kdežto Slováci zase víc věří ruskému prezidentovi. Vyplývá to z únorového průzkumu agentury NMS Market Research. Většina Čechů i Slováků ale jak Zelenskému, tak Putinovi nedůvěřuje. Rusko před třemi lety zahájilo vojenský útok na Ukrajinu. Válka stále trvá, kvůli ruské invazi podle posledních údajů OSN zahynulo na Ukrajině nejméně 13.300 civilistů.
