Ruský dodavatel plynu Gazprom končí ve své německé divizi, která působí i v Česku
Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Prohlášení o odchodu, na které upozornila agentura Reuters, zveřejnila společnost na internetu. Prozatím není jasné, jak postup ruské energetické firmy ovlivní dodávky zemního plynu z Ruska do Německa. Reuters poznamenal, že německá divize má pobočky mimo jiné ve Švýcarsku a České republice.
Gazprom své rozhodnutí nezdůvodnil. „Dne 31. března ukončila skupina Gazprom svou účast v německé společnosti Gazprom Germania GmbH a ve všech přináležejících aktivech včetně Gazprom Marketing & Trading Ltd,“ napsal stručně Gazprom na síti Telegram. Německá pobočka Gazprom Germania nevydala žádné prohlášení.
Zpráva o odchodu přichází krátce poté, co německý list Handelsblatt s odvoláním na zdroje z vládních kruhů napsal, že německé ministerstvo hospodářství kvůli obavám ohledně dodávek energie uvažuje o vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť.
Divize Gazprom Germania provozuje rozsáhlé zásobníky plynu, zatímco divize Rosněfť Deutschland je jakožto provozovatel rafinerií klíčovým hráčem na trzích s benzinem a naftou.
O možném vyvlastnění těchto firem mluvčí německého ministerstva hospodářství odmítla na dnešní vládní tiskové konferenci hovořit a uvedla, že nehodlá spekulovat.
Rusko od dnešního dne požaduje, aby odběratelé ze seznamu takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ platili za ruský plyn v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. Příslušný dekret podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Evropské státy převody v rublech odmítají a trvají na platbách v eurech, případně dolarech, jak určují stávající smlouvy.
Výroky o tom, že Ukrajina, kterou Rusko napadlo, neměla válku začínat, pronesl tento týden v médiích prezident USA Donald Trump. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ale podle Čaputové, která byla hlavou státu na Slovensku mezi lety 2019 až 2024, snažil spory s Ruskem urovnat už před invazí.
Ruský prezident Vladimir Putin 24. února 2022 oznámil, že vydal rozkaz ke „speciální vojenské operaci“. Ruské síly tehdy napadly Ukrajinu z Ruska a Běloruska a také z poloostrova Krym, který Moskva protiprávně anektovala v roce 2014, a zahájily rozsáhlý letecký, námořní i pozemní útok na téměř celou zemi. „Nezávidím mu (Zelenskému) tu nynější situaci, zejména když musí poslouchat nesmyslné lži o tom, jak neměli začínat vojenský konflikt a podobné dezinformace,“ uvedla Čaputová, která se k dnešní debatě Operace Naděje -3 v Praze připojila přes videohovor.
Výroky, že Ukrajinci neměli válku s Ruskem začínat, jsou nesmyslné lži, řekla slovenská exprezidenta Zuzana Čaputová v debatě. Zelenskyj se dle ní snažil spory před invazí urovnat.
Výrok Donalda Trumpa o tom, že Volodomyr Zelenskyj je diktátor, se řešil i v druhé části pořadu Partie na TV Prima. „Je pro mě až s podivem, jakou obrovskou energii věnujeme jedné větě, místo abychom se bavili o tom podstatném,“ okomentoval výrok poslanec Radek Vondráček (ANO). „Když to budeme rozebírat po slovíčcích, tak označení diktátor v té souvislosti není dobré, ale co bylo důležité, že Volodomyr Zelenskyj napadl prezidenta USA, že je obětí dezinformací a Donald Trump tak na to reagoval po svém. Vyjadřuje se po svém,“ vysvětlil své stanovisko Vondráček.
Kritičtější byla v tomto ohledu senátorka Miroslava Němcová (ODS). „Sledujeme střílení, jakoby ohňostroj nápadů, kde nikdo nenajde linku. Musíme se ale vrátit k základním věcem. Kdo je diktátor? To je jako zeptat se dětí ve škole, kolik je jedna a jedna. Vladimír Putin je diktátor, který napadl Ukrajinu, Ukrajina krvácí a kdo vyznává demokratické hodnoty, ji pomáhá. Mě vadí, že americký prezident se v této přestřelce postavil na stranu Ruska,“ uvedla na TV Prima.
