Ruský dodavatel plynu Gazprom končí ve své německé divizi, která působí i v Česku
Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Prohlášení o odchodu, na které upozornila agentura Reuters, zveřejnila společnost na internetu. Prozatím není jasné, jak postup ruské energetické firmy ovlivní dodávky zemního plynu z Ruska do Německa. Reuters poznamenal, že německá divize má pobočky mimo jiné ve Švýcarsku a České republice.
Gazprom své rozhodnutí nezdůvodnil. „Dne 31. března ukončila skupina Gazprom svou účast v německé společnosti Gazprom Germania GmbH a ve všech přináležejících aktivech včetně Gazprom Marketing & Trading Ltd,“ napsal stručně Gazprom na síti Telegram. Německá pobočka Gazprom Germania nevydala žádné prohlášení.
Zpráva o odchodu přichází krátce poté, co německý list Handelsblatt s odvoláním na zdroje z vládních kruhů napsal, že německé ministerstvo hospodářství kvůli obavám ohledně dodávek energie uvažuje o vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť.
Divize Gazprom Germania provozuje rozsáhlé zásobníky plynu, zatímco divize Rosněfť Deutschland je jakožto provozovatel rafinerií klíčovým hráčem na trzích s benzinem a naftou.
O možném vyvlastnění těchto firem mluvčí německého ministerstva hospodářství odmítla na dnešní vládní tiskové konferenci hovořit a uvedla, že nehodlá spekulovat.
Rusko od dnešního dne požaduje, aby odběratelé ze seznamu takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ platili za ruský plyn v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. Příslušný dekret podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Evropské státy převody v rublech odmítají a trvají na platbách v eurech, případně dolarech, jak určují stávající smlouvy.
Německý kancléř Olaf Scholz varoval před jednáním, které by vedlo k vítězství Ruska a porážce Ukrajiny. Řekl to dnes v podvečer novinářům na tiskové konferenci v Berlíně před zahájením Mnichovské bezpečnostní konference. V Evropě sílí obavy z toho, že by Washington a Moskva uzavřely dohodu na úkor Kyjeva.
Scholz svým prohlášením reagoval na dozvuky středečního telefonátu mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem. „Víme, že nikdo si nepřeje mír více než Ukrajina, ale zároveň je naprosto jasné, že ruské vítězství nebo porážka Ukrajiny mír nepřinese, právě naopak,“ řekl německý kancléř před páteční konferencí.
Premiér Petr Fiala (ODS) podporuje každé smysluplné úsilí o dosažení míru na Ukrajině. S trvalým mírem musí souhlasit Ukrajina a musí také zabránit Rusku v útocích na další evropské státy, sdělil dnes večer předseda vlády ČTK. Také další čeští politici v reakci na telefonát amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a plán na jejich setkání v Saúdské Arábii uvedli, že vyjednávání podmínek příměří by se měla účastnit především Ukrajina i evropské země. Válka se odehrává v Evropě a podmínky příměří se jí bezprostředně dotknou, nemůže být pouhým divákem, sdělil ČTK ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.).
Prezidenti Spojených států a Ruska Donald Trump a Vladimir Putin budou chtít, aby příměří na Ukrajině začalo platit od symbolického data. Vysocí ukrajinští a západní představitelé v této souvislosti podle deníku Financial Times zmiňují Velikonoce či konec druhé světové války v Evropě.
Trump a Putin se pravděpodobně pokusí zajistit příměří o jednom z těchto významných dnů, uvedli činitelé. Pro Velikonoce hovoří to, že je letos katolická církev i pravoslavní budou slavit shodně 20. dubna. Pro Rusko, které si zakládá na pravoslavných tradicích, je důležitý i 9. květen. Tento den Rusko slaví vítězství nad nacistickým Německem.
„Putin bude chtít (dohodu) ve významný den,“ citoval Financial Times nejmenovaného ukrajinského představitele.
