Ruský dodavatel plynu Gazprom končí ve své německé divizi, která působí i v Česku
Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Prohlášení o odchodu, na které upozornila agentura Reuters, zveřejnila společnost na internetu. Prozatím není jasné, jak postup ruské energetické firmy ovlivní dodávky zemního plynu z Ruska do Německa. Reuters poznamenal, že německá divize má pobočky mimo jiné ve Švýcarsku a České republice.
Gazprom své rozhodnutí nezdůvodnil. „Dne 31. března ukončila skupina Gazprom svou účast v německé společnosti Gazprom Germania GmbH a ve všech přináležejících aktivech včetně Gazprom Marketing & Trading Ltd,“ napsal stručně Gazprom na síti Telegram. Německá pobočka Gazprom Germania nevydala žádné prohlášení.
Zpráva o odchodu přichází krátce poté, co německý list Handelsblatt s odvoláním na zdroje z vládních kruhů napsal, že německé ministerstvo hospodářství kvůli obavám ohledně dodávek energie uvažuje o vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť.
Divize Gazprom Germania provozuje rozsáhlé zásobníky plynu, zatímco divize Rosněfť Deutschland je jakožto provozovatel rafinerií klíčovým hráčem na trzích s benzinem a naftou.
O možném vyvlastnění těchto firem mluvčí německého ministerstva hospodářství odmítla na dnešní vládní tiskové konferenci hovořit a uvedla, že nehodlá spekulovat.
Rusko od dnešního dne požaduje, aby odběratelé ze seznamu takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ platili za ruský plyn v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. Příslušný dekret podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Evropské státy převody v rublech odmítají a trvají na platbách v eurech, případně dolarech, jak určují stávající smlouvy.
Ukrajinský generální štáb a ukrajinské letectvo uvedly, že mají důkazy, že internátní školu v ruském městě Sudža, které od srpna ovládají ukrajinské síly, zasáhla ruská letecká bomba. V budově byly desítky lidí, čtyři lidé přišli o život a další čtyři jsou vážně zraněni. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že budovu zasáhla ukrajinská raketa, odpálená ze Sumské oblasti Ukrajiny. Obě strany se vzájemně obvinily ze spáchání válečného zločinu. „Existují nevyvratitelné důkazy a výsledky objektivní kontroly, že nálet uskutečnilo ruské taktické letectvo," tvrdí generální štáb na sociální síti. Štáb stejně jako letectvo zveřejnil mapu s vyznačenou dráhou, kterou uletěla řízená letecká bomba, vypuštěná přibližně v 18:00 kyjevského času (17:00 SEČ), než zasáhla třípodlažní budovu bývalého internátu na Leninově ulici. V budově se nacházelo 86 civilistů z řad obyvatel města a také stanoviště ukrajinské policie se čtyřmi policisty.
Rusko podle ukrajinského letectva při sobotním útoku vyslalo proti Ukrajině celkem 165 dronů, raket a střel s plochou dráhou letu. Protivzdušná obrana sestřelila 56 ze 123 ruských dronů, dalších 61 se zřítilo bez způsobení škod. „Značná část" střel zásluhou obrany nezasáhla své cíle, uvedlo letectvo.
Ruská armáda zasáhla v ruském městě Sudža obsazeném ukrajinskými silami internátní školu sloužící jako útočiště pro civilní osoby. V budově byly desítky lidí, čtyři osoby zemřely a další čtyři jsou ve vážném stavu. Uvedla to dnes podle agentur AFP a Reuters ukrajinská armáda.
Podle ukrajinské armády byly v budově „pouze civilní osoby - místní obyvatelé včetně žen a dětí" a Rusko si toho bylo vědomo. „Během odklízení sutin bylo zachráněno 84 civilistů, jimž byla poskytnuta lékařská pomoc a jejichž zdravotní stav je uspokojivý. Čtyři lidé jsou ve vážném stavu a čtyři lidé zemřeli," uvedla ukrajinská armáda.
Rusové tvrdí, že za útokem stojí ukrajinská armáda. Podobně v minulosti ruské úřady svalovaly odpovědnost například za sestřelení letu malajsijského civilního letadla s 298 lidmi na palubě v létě 2014 nad východní Ukrajinou na ukrajinská vojska, bojující s Ruskem podporovanými separatisty v tomto regionu.
