Ruský dodavatel plynu Gazprom končí ve své německé divizi, která působí i v Česku
Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Prohlášení o odchodu, na které upozornila agentura Reuters, zveřejnila společnost na internetu. Prozatím není jasné, jak postup ruské energetické firmy ovlivní dodávky zemního plynu z Ruska do Německa. Reuters poznamenal, že německá divize má pobočky mimo jiné ve Švýcarsku a České republice.
Gazprom své rozhodnutí nezdůvodnil. „Dne 31. března ukončila skupina Gazprom svou účast v německé společnosti Gazprom Germania GmbH a ve všech přináležejících aktivech včetně Gazprom Marketing & Trading Ltd,“ napsal stručně Gazprom na síti Telegram. Německá pobočka Gazprom Germania nevydala žádné prohlášení.
Zpráva o odchodu přichází krátce poté, co německý list Handelsblatt s odvoláním na zdroje z vládních kruhů napsal, že německé ministerstvo hospodářství kvůli obavám ohledně dodávek energie uvažuje o vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť.
Divize Gazprom Germania provozuje rozsáhlé zásobníky plynu, zatímco divize Rosněfť Deutschland je jakožto provozovatel rafinerií klíčovým hráčem na trzích s benzinem a naftou.
O možném vyvlastnění těchto firem mluvčí německého ministerstva hospodářství odmítla na dnešní vládní tiskové konferenci hovořit a uvedla, že nehodlá spekulovat.
Rusko od dnešního dne požaduje, aby odběratelé ze seznamu takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ platili za ruský plyn v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. Příslušný dekret podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Evropské státy převody v rublech odmítají a trvají na platbách v eurech, případně dolarech, jak určují stávající smlouvy.
Komunitní centrum Kalyna v Pardubicích, které pomáhá ukrajinské menšině, přišlo kvůli krokům americké administrativy prezidenta Donalda Trumpa o dotaci půl milionu korun. ČTK to řekla ředitelka centra Petra Srdínková. Ministerstvo zahraničí zmrazilo v minulých dnech zahraniční pomoc pro stávající i nové projekty. Pardubické organizaci budou podle Srdínkové peníze chybět na aktivity centra i mzdy. Americký prezident v den složení přísahy nařídil na 90 dnů pozastavit poskytování zahraniční pomoci, dokud nebude posouzena její efektivita a soulad se zahraniční politikou USA.
Kalyna v projektu řešila pracovní uplatnění Ukrajinců. „Jde nám o to, aby Ukrajinci byli soběstační a nebyli závislí na státu. Měli jsme projekty na téma podnikání. Ukrajinci se chtějí postavit na vlastní nohy. Trumpovým rozhodnutím je u nás zasažená i výuka českého jazyka," řekla Srdínková.
Ukrajina musí urychleně začít dovážet značné množství plynu, aby pokryla své potřeby. Objem suroviny v ukrajinských zásobnících totiž klesl na téměř kritickou hranici deseti procent. Na sociální síť Facebook to napsal bývalý šéf ukrajinské přepravní soustavy (GTSOU) Serhij Makohon, uvedla dnes agentura Reuters.
Denní produkce plynu nemůže pokrýt veškeré potřeby Ukrajiny v chladném období. V letních měsících země čerpá plyn do zásobníků, aby jej mohla využít v zimě. „Naše zásobníky se postupně, ale jistě blíží k úrovni desetiprocentní naplněnosti," uvedl Makohon. Denně tak podle něj bude možné z nich odčerpat 60 milionů metrů krychlových. Vzhledem k tomu, že plyn v zásobnících je pod tlakem, nižší hladina znamená, že lze denně vytěžit méně.
Za Bašára Asada byla Sýrie důležitou základnou ruské armády. S pádem jeho diktatury ale Rusové přestali být vítaní - teď jim noví vládci Sýrie konečně povolili odvézt si vojenskou techniku ze základny v přístavu Tartús. Kam se uchýlí? Do Sýrie přitom dorazila o základnách jednat ruská delegace. A syrský vůdce Šara po ruské delegaci žádal vydání exprezidenta Bašára Asada, který v prosinci utekl do Ruska, řekl syrský zdroj agentuře Reuters. Celý článek čtěte ZDE
