Ruský dodavatel plynu Gazprom končí ve své německé divizi, která působí i v Česku
Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Prohlášení o odchodu, na které upozornila agentura Reuters, zveřejnila společnost na internetu. Prozatím není jasné, jak postup ruské energetické firmy ovlivní dodávky zemního plynu z Ruska do Německa. Reuters poznamenal, že německá divize má pobočky mimo jiné ve Švýcarsku a České republice.
Gazprom své rozhodnutí nezdůvodnil. „Dne 31. března ukončila skupina Gazprom svou účast v německé společnosti Gazprom Germania GmbH a ve všech přináležejících aktivech včetně Gazprom Marketing & Trading Ltd,“ napsal stručně Gazprom na síti Telegram. Německá pobočka Gazprom Germania nevydala žádné prohlášení.
Zpráva o odchodu přichází krátce poté, co německý list Handelsblatt s odvoláním na zdroje z vládních kruhů napsal, že německé ministerstvo hospodářství kvůli obavám ohledně dodávek energie uvažuje o vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť.
Divize Gazprom Germania provozuje rozsáhlé zásobníky plynu, zatímco divize Rosněfť Deutschland je jakožto provozovatel rafinerií klíčovým hráčem na trzích s benzinem a naftou.
O možném vyvlastnění těchto firem mluvčí německého ministerstva hospodářství odmítla na dnešní vládní tiskové konferenci hovořit a uvedla, že nehodlá spekulovat.
Rusko od dnešního dne požaduje, aby odběratelé ze seznamu takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ platili za ruský plyn v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. Příslušný dekret podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Evropské státy převody v rublech odmítají a trvají na platbách v eurech, případně dolarech, jak určují stávající smlouvy.
Úřady v Doněcké oblasti se rozhodly zahájit nucenou evakuaci rodin s dětmi z více než 20 osad kvůli zesílenému ruskému ostřelování, oznámil 24. ledna gubernátor Vadim Filaškin.
Úřady zintenzivnily evakuaci civilistů v Doněcké oblasti v létě a na podzim, kdy ruské síly zesílily svou ofenzívu na východě Ukrajiny. Navzdory těmto snahám zůstalo na začátku ledna v částech regionu kontrolovaných Ukrajinou přibližně 307 000 civilistů.
Rusko na své území v Bělgorodské oblasti shodilo „chytrou bombu“, informoval kanál Astra Telegram.
Bomba UMPB-250 byla nalezena ve vesnici v regionu, nedošlo k žádným obětem ani škodám na majetku. UMPB-250 používá stejnou hlavici jako FAB-250, ale je navržena jako „inteligentní“ a „klouzavá“ s integrovaným navigačním modulem a proudovou pohonnou jednotkou.
Výzkum holokaustu zažívá turbulentní vývoj, tématu se sice stále nejvíce věnují historici, ale častěji se přidávají i sociologové, antropologové a vědci ze sociálních a humanitních oborů. V rozhovoru, který ČTK poskytla Akademie věd ČR (AV ČR), to řekla Michala Jandák Lončíková z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR.
Trendem jsou podle ní digitální humanitní vědy a geografické přístupy, od začátku války na Ukrajině v roce 2022 se výzkum zaměřil víc i na to, jak vypadal holokaust v této zemi. V pondělí je 80. výročí osvobození koncentračního a vyhlazovacího tábora v Osvětimi.
