Ruský dodavatel plynu Gazprom končí ve své německé divizi, která působí i v Česku
Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Prohlášení o odchodu, na které upozornila agentura Reuters, zveřejnila společnost na internetu. Prozatím není jasné, jak postup ruské energetické firmy ovlivní dodávky zemního plynu z Ruska do Německa. Reuters poznamenal, že německá divize má pobočky mimo jiné ve Švýcarsku a České republice.
Gazprom své rozhodnutí nezdůvodnil. „Dne 31. března ukončila skupina Gazprom svou účast v německé společnosti Gazprom Germania GmbH a ve všech přináležejících aktivech včetně Gazprom Marketing & Trading Ltd,“ napsal stručně Gazprom na síti Telegram. Německá pobočka Gazprom Germania nevydala žádné prohlášení.
Zpráva o odchodu přichází krátce poté, co německý list Handelsblatt s odvoláním na zdroje z vládních kruhů napsal, že německé ministerstvo hospodářství kvůli obavám ohledně dodávek energie uvažuje o vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť.
Divize Gazprom Germania provozuje rozsáhlé zásobníky plynu, zatímco divize Rosněfť Deutschland je jakožto provozovatel rafinerií klíčovým hráčem na trzích s benzinem a naftou.
O možném vyvlastnění těchto firem mluvčí německého ministerstva hospodářství odmítla na dnešní vládní tiskové konferenci hovořit a uvedla, že nehodlá spekulovat.
Rusko od dnešního dne požaduje, aby odběratelé ze seznamu takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ platili za ruský plyn v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. Příslušný dekret podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Evropské státy převody v rublech odmítají a trvají na platbách v eurech, případně dolarech, jak určují stávající smlouvy.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jehož země čelí takřka tři roky ruské invazi, dnes přicestoval do Polska. Uvedl to podle ukrajinských médií prezidentův mluvčí Serhij Nykyforov. Zelenskyj má ve Varšavě jednat s premiérem Donaldem Tuskem a se svým polským protějškem Andrzejem Dudou.
„Válka, zbraně, sankce, dějiny a oslabení ruské energetiky jako nástroje financování války,“ uvedl o tématech jednání šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak. „Všichni potřebují slabého (ruského prezidenta Vladimira) Putina a silnou Evropu,“ dodal.
Podle ukrajinského prezidenta Volodomyra Zelenského odpálili Rusové během středečního rána více než 40 raket, včetně balistických. Nejméně 30 jich bylo zničeno, dodala hlava státu podle serveru Unian. „Další masivní ruský úder uprostřed zimy. Cíl pro Rusy zůstává stejný - náš energetický sektor a plynová infrastruktura, která zajišťuje lidem normální život,“ uvádí Zelenskyj.
V noci navíc měli okupanté na Ukrajinu zaútočit více jak 70 útočnými drony. „Díky našemu systému protivzdušné obrany všechny jednotky udržují náš energetický systém funkční,“ zmínil Zelenskyj.
K dnešnímu dni Rusko od počátku invaze přišlo o 812 tisíc vojáků. Ztráty vypočítávají ozbrojené složky Ukrajiny. Podle jejich informací také Rusko přišlo o 369 letadel, 331 helikoptér a o téměř 34 tisíc vozidel. Desetitisícové ztráty počítají také u dronů či u raketových systémů.
