Ruský dodavatel plynu Gazprom končí ve své německé divizi, která působí i v Česku
Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Prohlášení o odchodu, na které upozornila agentura Reuters, zveřejnila společnost na internetu. Prozatím není jasné, jak postup ruské energetické firmy ovlivní dodávky zemního plynu z Ruska do Německa. Reuters poznamenal, že německá divize má pobočky mimo jiné ve Švýcarsku a České republice.
Gazprom své rozhodnutí nezdůvodnil. „Dne 31. března ukončila skupina Gazprom svou účast v německé společnosti Gazprom Germania GmbH a ve všech přináležejících aktivech včetně Gazprom Marketing & Trading Ltd,“ napsal stručně Gazprom na síti Telegram. Německá pobočka Gazprom Germania nevydala žádné prohlášení.
Zpráva o odchodu přichází krátce poté, co německý list Handelsblatt s odvoláním na zdroje z vládních kruhů napsal, že německé ministerstvo hospodářství kvůli obavám ohledně dodávek energie uvažuje o vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť.
Divize Gazprom Germania provozuje rozsáhlé zásobníky plynu, zatímco divize Rosněfť Deutschland je jakožto provozovatel rafinerií klíčovým hráčem na trzích s benzinem a naftou.
O možném vyvlastnění těchto firem mluvčí německého ministerstva hospodářství odmítla na dnešní vládní tiskové konferenci hovořit a uvedla, že nehodlá spekulovat.
Rusko od dnešního dne požaduje, aby odběratelé ze seznamu takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ platili za ruský plyn v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. Příslušný dekret podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Evropské státy převody v rublech odmítají a trvají na platbách v eurech, případně dolarech, jak určují stávající smlouvy.
V Kurské oblasti mělo přijít o život už více než 1000 mužů z KLDR, tvrdí to mluvčí Rady pro národní bezpečnost Bílého domu John Kirby. „Je jasné, že ruští a severokorejší vojenští velitelé považují tyto jednotky za postradatelné a nařizují jim beznadějné útoky,“ uvedl Kirby.
Podle ukrajinského serveru The Kyiv Independent mnozí dokonce raději spáchají sebevraždu, než aby se vzdali Ukrajincům.
Vysoký představitel NATO varuje před velkým množstvím obětí v případě, že Rusko ještě více zesílí na poli skrytých a hybridních hrozeb, James Appathurai to řekl v rozhovoru pro SkyNews.
Podle Appathuraie, který působí jako náměstek generální tajemníka pro inovace a hybridní a kybernetickou oblast, existuje reálná hrozba, že Rusko proti NATO zesílí sabotážní a žhářské útoky. Už nyní je navíc počet takových útoků na číslech, které by před pěti lety byly nepřijatelné. Jednat se může o stovky případů úspěšných a i neúspěšných. V poslední době se mluví především o sabotáže důležitých podmořských kabelů. „Vidí nás jako nepřítele a je to čím dál horší,“ podotkl.
Západ by si podle něj měl říci, kolik takových útoků v „šedé zóně“ vlastně bude trpět. Bohužel, dle jeho názoru je velice nejasná hranice toho, co je oficiálně považováno za útok, na nějž již může NATO jako společenství zareagovat. „NATO potřebuje Rusku lépe vytyčit, jaké jsou červené linie,“ konstatoval.
Kyjev se obrátil na evropské úřady kvůli vyjádřením slovenského premiéra Roberta Fica, jenž pohrozil zastavením dodávek elektřiny na Ukrajinu, pokud Kyjev po Novém roce zastaví tranzit ruského zemního plynu na Slovensko. Napsal to web RBK-Ukrajina s odvoláním na ministra energetiky Hermana Haluščenka, podle něhož by země Evropské unie měly dodržovat stávající pravidla.
„Opravdu bychom chtěli, aby každý v EU dodržoval normy a předpisy, které dnes existují,“ uvedl v ukrajinském televizním vysílání Haluščenko. „Napsal jsem dopis eurokomisaři pro energetiku, (evropské síti provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav) ENTSO-E a Energetickému společenství, abychom zajistili, že tyto otázky budou řešeny náležitě z hlediska souladu se zákonem,“ řekl ministr.
