Ruský dodavatel plynu Gazprom končí ve své německé divizi, která působí i v Česku
Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Prohlášení o odchodu, na které upozornila agentura Reuters, zveřejnila společnost na internetu. Prozatím není jasné, jak postup ruské energetické firmy ovlivní dodávky zemního plynu z Ruska do Německa. Reuters poznamenal, že německá divize má pobočky mimo jiné ve Švýcarsku a České republice.
Gazprom své rozhodnutí nezdůvodnil. „Dne 31. března ukončila skupina Gazprom svou účast v německé společnosti Gazprom Germania GmbH a ve všech přináležejících aktivech včetně Gazprom Marketing & Trading Ltd,“ napsal stručně Gazprom na síti Telegram. Německá pobočka Gazprom Germania nevydala žádné prohlášení.
Zpráva o odchodu přichází krátce poté, co německý list Handelsblatt s odvoláním na zdroje z vládních kruhů napsal, že německé ministerstvo hospodářství kvůli obavám ohledně dodávek energie uvažuje o vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť.
Divize Gazprom Germania provozuje rozsáhlé zásobníky plynu, zatímco divize Rosněfť Deutschland je jakožto provozovatel rafinerií klíčovým hráčem na trzích s benzinem a naftou.
O možném vyvlastnění těchto firem mluvčí německého ministerstva hospodářství odmítla na dnešní vládní tiskové konferenci hovořit a uvedla, že nehodlá spekulovat.
Rusko od dnešního dne požaduje, aby odběratelé ze seznamu takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ platili za ruský plyn v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. Příslušný dekret podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Evropské státy převody v rublech odmítají a trvají na platbách v eurech, případně dolarech, jak určují stávající smlouvy.
Papež František dnes ve svém tradičním vánočním poselství vyzval k překonání rozdílů a umlčení zbraní ve světě, jejž sužují četné konflikty a humanitární krize. Otevřeně přitom vyzval k jednání mezi Ukrajinou a Ruskem o ukončení války. Tu zahájil Kreml svou invazí před téměř třemi lety a připravila o život desítky tisíc lidí. Informují o tom tiskové agentury.
Ve svém poselství Městu a světu (Urbi et orbi) před tisícovkami lidí shromážděnými na Svatopetrském náměstí František přímo zmínil konflikt na Ukrajině a vyzval k „odvaze otevřít dveře k jednání“. Z balkonu svatopetrského chrámu prohlásil: „Nechť na válkou zmítané Ukrajině utichne zvuk zbraní!“ Vyzval také ke „gestům dialogu a setkání, aby bylo dosaženo spravedlivého a trvalého míru“.
Po ukrajinském ostřelování Lgova v ruské Kurské oblasti zemřeli čtyři lidé a dalších pět utrpělo zranění. Dnes to podle agentury Reuters oznámil úřadující oblastní gubernátor Alexandr Chinštejn. Jednoho mrtvého po úderu ukrajinského dronu ohlásila také severoosetská metropole Vladikavkaz na jihu Ruské federace. Rusko, které před takřka třemi lety vojensky napadlo Ukrajinu, tvrdí, že za posledních 24 hodin zničilo 119 ukrajinských dronů.
„Vážně poškozeny byly pětipodlažní obytná budova, dvoupodlažní obytná budova a jednopodlažní kosmetický salon,“ napsal Chinštejn na síti Telegram. Uvedl, že tlaková vlna po ukrajinském ostřelování zničila okna v okolních domech a poškodila přinejmenším 12 aut. „Poničena byla i část plynovodního potrubí,“ uvedl.
Ukrajina podle ukrajinského premiéra Denyse Šmyhala obdržela jednu miliardu dolarů (24,2 miliardy Kč) od USA z výnosů ze zmrazených ruských aktiv. Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov to označil za krádež, napsala agentura Reuters.
„Děkujeme americkým partnerům a Světové bance za důležitý krok ke spravedlnosti. Očekáváme, že všechna ruská aktiva budou zkonfiskována a použita na rekonstrukci Ukrajiny,“ napsal Šmyhal na síti X. Poznamenal, že zmíněná miliarda dolarů je první z navrhované americké pomocné půjčky o objemu 20 miliard dolarů (484 miliard Kč). Na splacení půjčky půjdou peníze výhradně z výnosů ze zmrazených ruských aktiv.
