Ruský dodavatel plynu Gazprom končí ve své německé divizi, která působí i v Česku
Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Prohlášení o odchodu, na které upozornila agentura Reuters, zveřejnila společnost na internetu. Prozatím není jasné, jak postup ruské energetické firmy ovlivní dodávky zemního plynu z Ruska do Německa. Reuters poznamenal, že německá divize má pobočky mimo jiné ve Švýcarsku a České republice.
Gazprom své rozhodnutí nezdůvodnil. „Dne 31. března ukončila skupina Gazprom svou účast v německé společnosti Gazprom Germania GmbH a ve všech přináležejících aktivech včetně Gazprom Marketing & Trading Ltd,“ napsal stručně Gazprom na síti Telegram. Německá pobočka Gazprom Germania nevydala žádné prohlášení.
Zpráva o odchodu přichází krátce poté, co německý list Handelsblatt s odvoláním na zdroje z vládních kruhů napsal, že německé ministerstvo hospodářství kvůli obavám ohledně dodávek energie uvažuje o vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť.
Divize Gazprom Germania provozuje rozsáhlé zásobníky plynu, zatímco divize Rosněfť Deutschland je jakožto provozovatel rafinerií klíčovým hráčem na trzích s benzinem a naftou.
O možném vyvlastnění těchto firem mluvčí německého ministerstva hospodářství odmítla na dnešní vládní tiskové konferenci hovořit a uvedla, že nehodlá spekulovat.
Rusko od dnešního dne požaduje, aby odběratelé ze seznamu takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ platili za ruský plyn v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. Příslušný dekret podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Evropské státy převody v rublech odmítají a trvají na platbách v eurech, případně dolarech, jak určují stávající smlouvy.
Slovenská opozice tvrdě odsoudila dnešní jednání premiéra Roberta Fica s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Kremlu. Strana Progresivní Slovensko (PS) mluví o zradě národních zájmů, Svoboda a Solidarita (SaS) o hanbě. Vládní strany Hlas a Směr-SD se k záležitosti nevyjádřily, píše slovenský tisk. O cestě oficiálně neinformovala ani slovenská vláda.
Roli české vlády v zajištění energetické nezávislosti na Rusku vyzdvihl ve vyjádření pro ČTK v souvislosti s dnešním jednáním slovenského premiéra Roberta Fica s ruským prezidentem Vladimirem Putinem český premiér Petr Fiala (ODS).
„Naše zahraniční politika míří opačným směrem než do Ruska, i proto jsme za poslední dva roky přijali řadu opatření, abychom na něm byli energeticky nezávislí a mohli plyn kupovat od spolehlivějších partnerů,“ napsal ČTK Fiala.
Rusko by se v rámci svých hybridních útoků mohlo pokusit ovlivnit parlamentní volby v Německu, které jsou plánovány na konec února. V německých médiích to uvedl ministr obrany a sociálnědemokratický politik Boris Pistorius. Podle něj se Rusko svými aktivitami snaží rozdělit německou společnost a podkopat důvěru ve stát, informovala dnes agentura DPA.
„(Rusky prezident Vladimir) Putin vede hybridní útoky a hlavně Německo je v hledáčku,“ řekl ministr obrany. Podle něj se Německo musí připravit, aby dokázalo takovým útokům čelit. „Popírat hrozbu, protože je pro nás nepohodlná, ji nezmenší, ale naopak zvětší,“ uvedl ministr za SPD, o kterém se jednu dobu spekulovalo jako o možném kandidátovi na kancléře.
