Ruský dodavatel plynu Gazprom končí ve své německé divizi, která působí i v Česku
Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Prohlášení o odchodu, na které upozornila agentura Reuters, zveřejnila společnost na internetu. Prozatím není jasné, jak postup ruské energetické firmy ovlivní dodávky zemního plynu z Ruska do Německa. Reuters poznamenal, že německá divize má pobočky mimo jiné ve Švýcarsku a České republice.
Gazprom své rozhodnutí nezdůvodnil. „Dne 31. března ukončila skupina Gazprom svou účast v německé společnosti Gazprom Germania GmbH a ve všech přináležejících aktivech včetně Gazprom Marketing & Trading Ltd,“ napsal stručně Gazprom na síti Telegram. Německá pobočka Gazprom Germania nevydala žádné prohlášení.
Zpráva o odchodu přichází krátce poté, co německý list Handelsblatt s odvoláním na zdroje z vládních kruhů napsal, že německé ministerstvo hospodářství kvůli obavám ohledně dodávek energie uvažuje o vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť.
Divize Gazprom Germania provozuje rozsáhlé zásobníky plynu, zatímco divize Rosněfť Deutschland je jakožto provozovatel rafinerií klíčovým hráčem na trzích s benzinem a naftou.
O možném vyvlastnění těchto firem mluvčí německého ministerstva hospodářství odmítla na dnešní vládní tiskové konferenci hovořit a uvedla, že nehodlá spekulovat.
Rusko od dnešního dne požaduje, aby odběratelé ze seznamu takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ platili za ruský plyn v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. Příslušný dekret podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Evropské státy převody v rublech odmítají a trvají na platbách v eurech, případně dolarech, jak určují stávající smlouvy.
Ruská ekonomika zůstává stabilní bez ohledu na vnější tlaky, hospodářský růst může letos dosáhnout 3,9 až čtyř procent a za dva roky osmi procent hrubého domácího produktu, uvedl ruský prezident Vladimir Putin. V úvodu svého dnešního vystoupení před novináři, přenášeném v přímém přenosu ruskými televizemi, Putin připustil vysokou inflaci, blížící se deseti procentům.
Ruská ekonomika podle expertů roste hlavně na účet rozvoje zbrojní výroby. Země už téměř 34 měsíců vede agresivní válku proti sousední Ukrajině a čelí kvůli tomu rozsáhlým hospodářským sankcím.
„Celkově je situace stabilní a nadějná,“ ujišťoval ruský prezident své spoluobčany a tvrdil, že ruská ekonomika je nyní „největší v Evropě“ a „čtvrtá největší ve světě“ a že tyto úspěchy přispívají k upevňování ruské svrchovanosti.
Ukrajina k dosažení míru potřebuje jednotu mezi Spojenými státy a Evropskou unií, zdůraznil dnes v Bruselu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před zahájením prosincového summitu EU. Na vrcholné schůzce, které poprvé předsedá nový šéf Evropské rady António Costa, chce ukrajinský prezident prezidenty a premiéry zemí EU diskutovat rovněž o ochraně ukrajinského energetického sektoru.
„Nyní potřebujeme posílit Ukrajinu, hlavní prioritou je rovněž ochrana našeho energetického sektoru a zdvojnásobení zbrojní výroby na Ukrajině,“ prohlásil Zelenskyj ve společném vystoupení s Costou. Důležitá je rovněž urgentní pomoc ukrajinským dětem, podpora ukrajinského vzdělávacího systému, ale i budování krytů.
Ukrajinská armáda ráno informovala o 85 ruských dronech, z nichž se 45 podařilo zničit a 40 zbylých nezasáhlo svůj cíl. Škody ale způsobily ruské rakety, které poškodily dvě obytné budovy, nemocnici a školu v Dnipropetrovské oblasti a devět soukromých domů v Sumské oblasti. Oběti nejsou hlášeny.
