Ruský dodavatel plynu Gazprom končí ve své německé divizi, která působí i v Česku
Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Prohlášení o odchodu, na které upozornila agentura Reuters, zveřejnila společnost na internetu. Prozatím není jasné, jak postup ruské energetické firmy ovlivní dodávky zemního plynu z Ruska do Německa. Reuters poznamenal, že německá divize má pobočky mimo jiné ve Švýcarsku a České republice.
Gazprom své rozhodnutí nezdůvodnil. „Dne 31. března ukončila skupina Gazprom svou účast v německé společnosti Gazprom Germania GmbH a ve všech přináležejících aktivech včetně Gazprom Marketing & Trading Ltd,“ napsal stručně Gazprom na síti Telegram. Německá pobočka Gazprom Germania nevydala žádné prohlášení.
Zpráva o odchodu přichází krátce poté, co německý list Handelsblatt s odvoláním na zdroje z vládních kruhů napsal, že německé ministerstvo hospodářství kvůli obavám ohledně dodávek energie uvažuje o vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť.
Divize Gazprom Germania provozuje rozsáhlé zásobníky plynu, zatímco divize Rosněfť Deutschland je jakožto provozovatel rafinerií klíčovým hráčem na trzích s benzinem a naftou.
O možném vyvlastnění těchto firem mluvčí německého ministerstva hospodářství odmítla na dnešní vládní tiskové konferenci hovořit a uvedla, že nehodlá spekulovat.
Rusko od dnešního dne požaduje, aby odběratelé ze seznamu takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ platili za ruský plyn v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. Příslušný dekret podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Evropské státy převody v rublech odmítají a trvají na platbách v eurech, případně dolarech, jak určují stávající smlouvy.
Během polského předsednictví v EU možná sedmadvacítku čeká přelom ve válce na Ukrajině. Dnes to řekl polský premiér Donald Tusk, jehož země bude EU předsedat na půl roku od ledna.
Poslední slova ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného před vynesením rozsudku o uvěznění nebo projev Olgy Misikové, která v roce 2021 dostala trest dva roky domácího vězení za posprejování budovy ruské generální prokuratury, si mohou lidé přečíst v nové knize s názvem (Ne)poslední slova. Jedná se o první český překlad 29 textů z díla Neposlední slova nakladatelství Freedom Letters, které se věnuje textům zakázaných ruských autorů. Kniha byla dnes oficiálně pokřtěna v Praze v samizdatové knihovně Jiřího Gruntoráda Libri Prohibiti.
Ukrajinská vláda rozhodla o přejmenování dosavadního Ministerstva pro reintegraci dočasně okupovaných území na Ministerstvo národní jednoty Ukrajiny. Informovala o tom dnes ukrajinská média jako RBK-Ukrajina nebo Ukrajinska pravda, podle nichž parlament schválil do čela resortu šéfa ukrajinské státní energetické firmy Naftogaz Oleksije Černyšova, jenž bude zároveň vicepremiérem. Z dostupných informací vyplývá, že úřad se má soustředit na posílení vztahů s Ukrajinci v zahraničí.
