Ruský dodavatel plynu Gazprom končí ve své německé divizi, která působí i v Česku
Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Prohlášení o odchodu, na které upozornila agentura Reuters, zveřejnila společnost na internetu. Prozatím není jasné, jak postup ruské energetické firmy ovlivní dodávky zemního plynu z Ruska do Německa. Reuters poznamenal, že německá divize má pobočky mimo jiné ve Švýcarsku a České republice.
Gazprom své rozhodnutí nezdůvodnil. „Dne 31. března ukončila skupina Gazprom svou účast v německé společnosti Gazprom Germania GmbH a ve všech přináležejících aktivech včetně Gazprom Marketing & Trading Ltd,“ napsal stručně Gazprom na síti Telegram. Německá pobočka Gazprom Germania nevydala žádné prohlášení.
Zpráva o odchodu přichází krátce poté, co německý list Handelsblatt s odvoláním na zdroje z vládních kruhů napsal, že německé ministerstvo hospodářství kvůli obavám ohledně dodávek energie uvažuje o vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť.
Divize Gazprom Germania provozuje rozsáhlé zásobníky plynu, zatímco divize Rosněfť Deutschland je jakožto provozovatel rafinerií klíčovým hráčem na trzích s benzinem a naftou.
O možném vyvlastnění těchto firem mluvčí německého ministerstva hospodářství odmítla na dnešní vládní tiskové konferenci hovořit a uvedla, že nehodlá spekulovat.
Rusko od dnešního dne požaduje, aby odběratelé ze seznamu takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ platili za ruský plyn v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. Příslušný dekret podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Evropské státy převody v rublech odmítají a trvají na platbách v eurech, případně dolarech, jak určují stávající smlouvy.
Mezikontinentální balistická raketa, kterou Rusko zaútočilo na ukrajinské Dnipro, nenesla jadernou hlavici, napsala agentura AFP. „Je jasné...že Rusové odstranili jaderné hlavice z rakety a odpálili ji buď jako neaktivní raketu bez jakéhokoli nákladu, nebo možná s nějakou konvenční hlavicí,“ řekl televizi CNN Malcolm Davis z Australského institutu strategické politiky.
Humanitární dávku pobírá zhruba 92.000 z 380.000 uprchlíků z Ukrajiny. Podporu dostávají zejména zranitelné osoby, mezi nimi převažují děti. Ve Sněmovně to dnes řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Nezaměstnaných je podle něho přes 10.000 ukrajinských běženců s dočasnou ochranou, naopak více než 150.000 z nich pracuje. Příjmy související s pobytem uprchlíků v Česku podle Jurečky začaly převyšovat celkové výdaje na pomoc Ukrajině a Ukrajincům v polovině loňska.
„V žádné jiné zemi Evropské unie nemáme tak extrémní vysoký podíl lidí, kteří přišli za poslední tři roky z Ukrajiny a byli v takové míře zapojeni do trhu práce,“ uvedl ministr. V české ekonomice podle něho existují sektory, které by měly bez ukrajinských pracovníků problémy
Maďarsko v obavách z eskalace války mezi Ruskem a Ukrajinou umístí v severovýchodní části země systém protivzdušné obrany. Uvedl to maďarský ministr obrany Kristóf Szalay-Bobrovniczky, a to v reakci na rostoucí napětí v souvislosti s oznámením, že Spojené státy povolily Ukrajině mířit střely dlouhého doletu do ruského týlu, informuje dnes agentura Reuters.
„Abychom se připravili na všechny možnosti, nařídil jsem umístit nedávno zakoupené systémy vzdušné kontroly a obrany a s nimi spojené kapacity na severovýchod,“ oznámil Szalay-Bobrovniczky, podle něhož je riziko eskalace konfliktu „větší než kdy dříve“. Maďarsko na severovýchodě sousedí s Ukrajinou, ministr ovšem nespecifikoval, kde přesně mají obranná zařízení stát.
