Ruský dodavatel plynu Gazprom končí ve své německé divizi, která působí i v Česku
Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Prohlášení o odchodu, na které upozornila agentura Reuters, zveřejnila společnost na internetu. Prozatím není jasné, jak postup ruské energetické firmy ovlivní dodávky zemního plynu z Ruska do Německa. Reuters poznamenal, že německá divize má pobočky mimo jiné ve Švýcarsku a České republice.
Gazprom své rozhodnutí nezdůvodnil. „Dne 31. března ukončila skupina Gazprom svou účast v německé společnosti Gazprom Germania GmbH a ve všech přináležejících aktivech včetně Gazprom Marketing & Trading Ltd,“ napsal stručně Gazprom na síti Telegram. Německá pobočka Gazprom Germania nevydala žádné prohlášení.
Zpráva o odchodu přichází krátce poté, co německý list Handelsblatt s odvoláním na zdroje z vládních kruhů napsal, že německé ministerstvo hospodářství kvůli obavám ohledně dodávek energie uvažuje o vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť.
Divize Gazprom Germania provozuje rozsáhlé zásobníky plynu, zatímco divize Rosněfť Deutschland je jakožto provozovatel rafinerií klíčovým hráčem na trzích s benzinem a naftou.
O možném vyvlastnění těchto firem mluvčí německého ministerstva hospodářství odmítla na dnešní vládní tiskové konferenci hovořit a uvedla, že nehodlá spekulovat.
Rusko od dnešního dne požaduje, aby odběratelé ze seznamu takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ platili za ruský plyn v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. Příslušný dekret podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Evropské státy převody v rublech odmítají a trvají na platbách v eurech, případně dolarech, jak určují stávající smlouvy.
Ministr energetiky Herman Haluščenko ráno uvedl, že cílem kombinovaného vzdušného útoku Rusů byly objekty sloužící k výrobě a distribuci energie po celé zemi. Úřady ve Volyňské a Záporožské oblasti informovaly o blíže neupřesněném poškození energetické a kritické infrastruktury. Výbuchy podle agentury Reuters otřásly také černomořským přístavem Oděsa.
DTEK, největší soukromá energetická firma na Ukrajině, uvedla, že její tepelné elektrárny se znovu staly terčem ruského útoku. Ten podle ní způsobil „vážné škody“ na zařízení elektráren. Technici již začali pracovat na opravách. Společnost Ukrenergo, provozovatel ukrajinské rozvodné sítě, podle vyjádření firmy DTEK provedla nouzové odstávky dodávek elektřiny v Kyjevě a Kyjevské, Doněcké a Dněpropetrovské oblasti. Dílčí odstávky mezitím oznámila také Oděsa.
Ukrajinci podle médií už měsíce nervózně očekávali další velký ruský raketový útok v obavách, že by mohl zasadit ránu už tak poškozenému energetickému systému země. Nastává totiž zimní období a panují obavy z dalších dlouhých výpadků v dodávkách energií, jako už země zažila kvůli ruským útokům v minulosti.
Rusko při svém rozsáhlém útoku vyslalo dnes ráno na Ukrajinu 120 raket několika typů a také 90 dronů. Protivzdušná obrana zničila přes 140 vzdušných cílů, na odražení útoku se podílely také stíhačky F-16, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Údery podle něj způsobily škody na energetické infrastruktuře.
Rusko v noci provedlo jeden z největších vzdušných útoků na Ukrajinu, uvedl ministr zahraničí Sibyha.
„Bezpilotní letouny a rakety proti mírumilovným městům, spícím civilistům a kritické infrastruktuře. To je skutečná odpověď válečného zločince Putina všem, kteří mu nedávno volali a navštívili ho. Potřebujeme mír prostřednictvím síly, ne appeasement,“ napsal na sociální síti X Sybiha s odkazem na politiku ústupků či usmiřování.
Sybiha ve svém příspěvku patrně narážel na nedávný telefonický rozhovor německého kancléře Olafa Scholze s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po něm varoval, že podobné telefonáty ničím nepřispívají ke spravedlivému míru a varoval před „otevřením Pandořiny skříňky“, po němž mohou následovat další telefonáty, které oslabí Putinovu izolaci.
