Ruský dodavatel plynu Gazprom končí ve své německé divizi, která působí i v Česku
Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Prohlášení o odchodu, na které upozornila agentura Reuters, zveřejnila společnost na internetu. Prozatím není jasné, jak postup ruské energetické firmy ovlivní dodávky zemního plynu z Ruska do Německa. Reuters poznamenal, že německá divize má pobočky mimo jiné ve Švýcarsku a České republice.
Gazprom své rozhodnutí nezdůvodnil. „Dne 31. března ukončila skupina Gazprom svou účast v německé společnosti Gazprom Germania GmbH a ve všech přináležejících aktivech včetně Gazprom Marketing & Trading Ltd,“ napsal stručně Gazprom na síti Telegram. Německá pobočka Gazprom Germania nevydala žádné prohlášení.
Zpráva o odchodu přichází krátce poté, co německý list Handelsblatt s odvoláním na zdroje z vládních kruhů napsal, že německé ministerstvo hospodářství kvůli obavám ohledně dodávek energie uvažuje o vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť.
Divize Gazprom Germania provozuje rozsáhlé zásobníky plynu, zatímco divize Rosněfť Deutschland je jakožto provozovatel rafinerií klíčovým hráčem na trzích s benzinem a naftou.
O možném vyvlastnění těchto firem mluvčí německého ministerstva hospodářství odmítla na dnešní vládní tiskové konferenci hovořit a uvedla, že nehodlá spekulovat.
Rusko od dnešního dne požaduje, aby odběratelé ze seznamu takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ platili za ruský plyn v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. Příslušný dekret podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Evropské státy převody v rublech odmítají a trvají na platbách v eurech, případně dolarech, jak určují stávající smlouvy.
Ukrajinské ozbrojené síly se chystají zmobilizovat ještě 160.000 lidí do války proti Rusku, která pokračuje třetím rokem. Uvedl to před ukrajinskými poslanci tajemník bezpečnostní rady Oleksandr Lytvynenko. Agentura AFP dala zprávu o chystané mobilizaci do souvislosti s posledními úspěchy ruských vojsk na východní frontě a obavami, že by ruská vojska mohli posílit severokorejští vojáci.
„Celkem bylo do obranných sil povoláno jeden milion a 50.000 občanů. Plánuje se povolat ještě 160.000 lidí,“ řekl Lytvynenko podle listu Ukrajinska pravda, který se odvolal na přímý přenos z úterního jednání parlamentu, který vysílal na internetu poslanec Oleksij Hončarenko. Mobilizace dalších 160.000 mužů podle Lytvynenka umožní doplnit ukrajinské jednotky na 85 procent jejich tabulkového stavu, dodal deník.
Kyjevem v noci na dnešek otřásla série explozí. Starosta města Vitalij Kličko informoval o ruském dronovém útoku a následném požáru, uvedla agentura Reuters. Informace o škodách nejsou zatím dostupné.
„Pohotovostní služby byly vyslány na místo,“ sdělil Kličko na síti Telegram. Svědci podle Reuters hovořili o několika explozích, které zněly jako palba protivzdušné obrany.
Kyjev a další ukrajinská města jsou od začátku rozsáhlé ruské invaze v únoru 2022 pravidelně terčem útoků ruských dronů a raket. Ukrajina pravidelně žádá své spojence o posílení protivzdušné obrany. Za prioritu to označuje i německý kancléř Olaf Scholz.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Evropská komise dnes zveřejní svou pravidelnou hodnoticí zprávu o pokroku jednotlivých kandidátů na členství v Evropské unii. Jsou jimi Ukrajina, Moldavsko, Gruzie, Srbsko, Černá Hora, Albánie, Severní Makedonie, Bosna a Hercegovina, Kosovo a Turecko. Původně měla Komise v plánu zprávu zveřejnit již 16. října, nakonec ale unijní exekutiva vše o 14 dnů odložila a podle informací ČTK vyčkávala ještě na výsledky moldavských a gruzínských voleb.
V loňském roce se pozornost všech, zejména Kyjeva, soustředila na to, zda Evropská komise podpoří zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou. To se nakonec stalo. Zahájení přístupových rozhovorů bylo navrženo nejen s Ukrajinou, ale i s Moldavskem.
