Ruský dodavatel plynu Gazprom končí ve své německé divizi, která působí i v Česku
Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Prohlášení o odchodu, na které upozornila agentura Reuters, zveřejnila společnost na internetu. Prozatím není jasné, jak postup ruské energetické firmy ovlivní dodávky zemního plynu z Ruska do Německa. Reuters poznamenal, že německá divize má pobočky mimo jiné ve Švýcarsku a České republice.
Gazprom své rozhodnutí nezdůvodnil. „Dne 31. března ukončila skupina Gazprom svou účast v německé společnosti Gazprom Germania GmbH a ve všech přináležejících aktivech včetně Gazprom Marketing & Trading Ltd,“ napsal stručně Gazprom na síti Telegram. Německá pobočka Gazprom Germania nevydala žádné prohlášení.
Zpráva o odchodu přichází krátce poté, co německý list Handelsblatt s odvoláním na zdroje z vládních kruhů napsal, že německé ministerstvo hospodářství kvůli obavám ohledně dodávek energie uvažuje o vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť.
Divize Gazprom Germania provozuje rozsáhlé zásobníky plynu, zatímco divize Rosněfť Deutschland je jakožto provozovatel rafinerií klíčovým hráčem na trzích s benzinem a naftou.
O možném vyvlastnění těchto firem mluvčí německého ministerstva hospodářství odmítla na dnešní vládní tiskové konferenci hovořit a uvedla, že nehodlá spekulovat.
Rusko od dnešního dne požaduje, aby odběratelé ze seznamu takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ platili za ruský plyn v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. Příslušný dekret podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Evropské státy převody v rublech odmítají a trvají na platbách v eurech, případně dolarech, jak určují stávající smlouvy.
Evropská unie se musí společně připravovat na hrozby a začít chápat, že bezpečnost je základem všeho, co je pro Evropany důležité. Ve své dlouho očekávané zprávě o civilní a vojenské připravenosti EU to dnes uvedl bývalý finský prezident Sauli Niinistö. O vypracování zprávy ho před sedmi měsíci požádala šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Slovenský premiér Robert Fico poskytl rozhovor ruské televizi Rossija-1, kde mimo jiné prohlásil, že je připraven hovořit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a považoval by za čest zúčastnit se příští rok v Moskvě oslav konce druhé světové války. Slovenský opoziční politik Michal Šimečka vystoupení šéfa slovenské vlády v ruské propagandistické televizi označil za hanbu.
Úryvky z rozhovoru zveřejnila na platformě Telegram přední prokremelská moderátorka Olga Skabejevová, která interview vedla. „Neexistuje žádné racionální pozadí toho, že má Rusko zájem na konfliktu s celým světem,“ uvedl v interview podle agentury TASS Fico. „Stejně jako Ukrajina, tak i Rusko potřebuje vlastní bezpečnostní záruky,“ uvedl dále premiér. Ukrajina se už třetím rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi.
Ukrajina a Rusko vedou předběžné rozhovory o zastavení vzájemných úderů na energetickou infrastrukturu, napsal list Financial Times (FT) s odvoláním na své nejmenované zdroje. Potenciální dohoda by podle listu znamenala nejvýznamnější deeskalaci války od začátku roku 2022, kdy ruský prezident Vladimir Putin nařídil rozsáhlou invazi do sousední země. Kreml dnes informace FT popřel.
Kyjev se snaží obnovit jednání zprostředkovaná Katarem, která se v srpnu přiblížila dohodě, než je zmařila ukrajinská invaze do Kurské oblasti, píše deník s odvoláním na zdroje, mezi nimiž jsou podle něj i vysoce postavení ukrajinští představitelé.
Jeden z nich přitom uvedl, že obě země v posledních týdnech snížily četnost vzájemných útoků na energetickou infrastrukturu v rámci neformální dohody, ke které dospěly jejich zpravodajské služby.
