Ruský dodavatel plynu Gazprom končí ve své německé divizi, která působí i v Česku
Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Prohlášení o odchodu, na které upozornila agentura Reuters, zveřejnila společnost na internetu. Prozatím není jasné, jak postup ruské energetické firmy ovlivní dodávky zemního plynu z Ruska do Německa. Reuters poznamenal, že německá divize má pobočky mimo jiné ve Švýcarsku a České republice.
Gazprom své rozhodnutí nezdůvodnil. „Dne 31. března ukončila skupina Gazprom svou účast v německé společnosti Gazprom Germania GmbH a ve všech přináležejících aktivech včetně Gazprom Marketing & Trading Ltd,“ napsal stručně Gazprom na síti Telegram. Německá pobočka Gazprom Germania nevydala žádné prohlášení.
Zpráva o odchodu přichází krátce poté, co německý list Handelsblatt s odvoláním na zdroje z vládních kruhů napsal, že německé ministerstvo hospodářství kvůli obavám ohledně dodávek energie uvažuje o vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť.
Divize Gazprom Germania provozuje rozsáhlé zásobníky plynu, zatímco divize Rosněfť Deutschland je jakožto provozovatel rafinerií klíčovým hráčem na trzích s benzinem a naftou.
O možném vyvlastnění těchto firem mluvčí německého ministerstva hospodářství odmítla na dnešní vládní tiskové konferenci hovořit a uvedla, že nehodlá spekulovat.
Rusko od dnešního dne požaduje, aby odběratelé ze seznamu takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ platili za ruský plyn v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. Příslušný dekret podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Evropské státy převody v rublech odmítají a trvají na platbách v eurech, případně dolarech, jak určují stávající smlouvy.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová při své dnešní návštěvě Bělehradu na poslední chvíli zrušila plánované setkání se srbským premiérem Milošem Vučevičem. Důvodem byla jeho předchozí schůzka s ruským ministrem hospodářského rozvoje Maximem Rešetikovem, informovala agentura AFP a místní média.
„Schůzku s premiérem jsme zrušili po (jeho) setkání s ministrem hospodářství Ruské federace,“ řekl agentuře AFP velvyslanec Evropské unie v Srbsku Emanuele Giaufret.
Podle něj „existuje náznak záměru Srbska posílit hospodářské vztahy s Ruskou federací i v jiných oblastech“. Tento „záměr“ lze vyčíst z tiskového prohlášení ke schůzce Vučeviče s Rešetnikovem, které bylo zveřejněno na stránkách srbské vlády, dodal Giaufret.
Ukrajina se snaží, aby nepřišla o jedno z klíčových měst v obranné linii na jižním Donbasu. Uvedl to pro ukrajinskou TV Nexta vojenský pozorovatel David Sharp. Podle něj je situace v Selidově extrémně složitá a Ukrajina se „snaží město ochránit za každou cenu, bez ohledu na ztráty“.
Severní Korea uvedla, že případné vyslání jejích vojáků na pomoc Rusku ve válce na Ukrajině by bylo v souladu s mezinárodním právem, ačkoli nepotvrdila, že by k takovému nasazení došlo. Informovala o tom agentura Reuters. Jde o první náznak ze strany severokorejského režimu, že by na zvěstech o nasazení Severokorejců na straně Ruska ve válce na Ukrajině mohlo být zrnko pravdy. Pchjongjang i Kreml dříve takové zprávy odmítaly jako nepodložené fámy. Ruský prezident Vladimir Putin se však ve čtvrtek na dotaz ohledně těchto zpráv zastavil a odmítl je popřít.
