Ruský dodavatel plynu Gazprom končí ve své německé divizi, která působí i v Česku
Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Prohlášení o odchodu, na které upozornila agentura Reuters, zveřejnila společnost na internetu. Prozatím není jasné, jak postup ruské energetické firmy ovlivní dodávky zemního plynu z Ruska do Německa. Reuters poznamenal, že německá divize má pobočky mimo jiné ve Švýcarsku a České republice.
Gazprom své rozhodnutí nezdůvodnil. „Dne 31. března ukončila skupina Gazprom svou účast v německé společnosti Gazprom Germania GmbH a ve všech přináležejících aktivech včetně Gazprom Marketing & Trading Ltd,“ napsal stručně Gazprom na síti Telegram. Německá pobočka Gazprom Germania nevydala žádné prohlášení.
Zpráva o odchodu přichází krátce poté, co německý list Handelsblatt s odvoláním na zdroje z vládních kruhů napsal, že německé ministerstvo hospodářství kvůli obavám ohledně dodávek energie uvažuje o vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť.
Divize Gazprom Germania provozuje rozsáhlé zásobníky plynu, zatímco divize Rosněfť Deutschland je jakožto provozovatel rafinerií klíčovým hráčem na trzích s benzinem a naftou.
O možném vyvlastnění těchto firem mluvčí německého ministerstva hospodářství odmítla na dnešní vládní tiskové konferenci hovořit a uvedla, že nehodlá spekulovat.
Rusko od dnešního dne požaduje, aby odběratelé ze seznamu takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ platili za ruský plyn v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. Příslušný dekret podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Evropské státy převody v rublech odmítají a trvají na platbách v eurech, případně dolarech, jak určují stávající smlouvy.
Letošním držitelem Nobelovy ceny za mír je japonská organizace Nihon Hidankjó usilující o svět bez jaderných zbraní. Oznámil to dnes norský Nobelův výbor, který ocenění uděluje.
„Jaderné zbraně by již nikdy neměly být znovu použity,“ řekl k rozhodnutí výboru jeho předseda Jörgen Watne Frydnes. Oceněná organizace k tomuto cíli podle něho přispívá zásadní měrou. Po novinářském dotazu, zda byl pro výběr laureáta důležitý kontext ruské agrese na Ukrajině, kdy Moskva zesiluje hrozby využití jaderných zbraní, Frydnes označil vývoj za „alarmující nebezpečí pro lidstvo“.
Šéf Kremlu Vladimir Putin dorazil do Turkmenistánu na jednání se svým protějškem Serdarem Berdimuhamedowem, který je považován za jednoho z nejtvrdších diktátorů světa. Poté bude „diskutovat o situaci na Blízkém východě“ s íránským prezidentem Masúdem Pezeškjánem.
Ukrajinská obrana nad devíti oblastmi sestřelila 29 z 66 útočných dronů, které Rusko v noci na dnešek vyslalo proti Ukrajině. Dalších 31 dronů se zřítilo v důsledku použití prostředků radioelektronického boje a dva odletěly zpět do Ruska. Uvedlo to ukrajinské letectvo. „Rusové proti Ukrajině také odpálili raketu Iskander-M a řízenou leteckou raketu Ch-31P,“ dodaly vzdušné síly bez podrobností.
