Ruský dodavatel plynu Gazprom končí ve své německé divizi, která působí i v Česku
Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Prohlášení o odchodu, na které upozornila agentura Reuters, zveřejnila společnost na internetu. Prozatím není jasné, jak postup ruské energetické firmy ovlivní dodávky zemního plynu z Ruska do Německa. Reuters poznamenal, že německá divize má pobočky mimo jiné ve Švýcarsku a České republice.
Gazprom své rozhodnutí nezdůvodnil. „Dne 31. března ukončila skupina Gazprom svou účast v německé společnosti Gazprom Germania GmbH a ve všech přináležejících aktivech včetně Gazprom Marketing & Trading Ltd,“ napsal stručně Gazprom na síti Telegram. Německá pobočka Gazprom Germania nevydala žádné prohlášení.
Zpráva o odchodu přichází krátce poté, co německý list Handelsblatt s odvoláním na zdroje z vládních kruhů napsal, že německé ministerstvo hospodářství kvůli obavám ohledně dodávek energie uvažuje o vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť.
Divize Gazprom Germania provozuje rozsáhlé zásobníky plynu, zatímco divize Rosněfť Deutschland je jakožto provozovatel rafinerií klíčovým hráčem na trzích s benzinem a naftou.
O možném vyvlastnění těchto firem mluvčí německého ministerstva hospodářství odmítla na dnešní vládní tiskové konferenci hovořit a uvedla, že nehodlá spekulovat.
Rusko od dnešního dne požaduje, aby odběratelé ze seznamu takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ platili za ruský plyn v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. Příslušný dekret podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Evropské státy převody v rublech odmítají a trvají na platbách v eurech, případně dolarech, jak určují stávající smlouvy.
Ruská protivzdušná obrana v noci nad regiony sousedícími s Ukrajinou zlikvidovala 16 ukrajinských dronů. Podle agentury Reuters to dnes ráno oznámilo ruské ministerstvo obrany.
Celkem 14 bezpilotních strojů sestřelila podle prohlášení úřadu ruská armáda nad Belgorodskou oblastí na západě Ruska. Dva další drony pak zlikvidovala nad vodami Černého moře.
Americká viceprezidentka Kamala Harrisová se v případě svého zvolení prezidentkou nesejde s ruským vůdcem Vladimirem Putinem bez účasti zástupce Ukrajiny. Demokratická prezidentská kandidátka to řekla v pondělním rozhovoru s televizí CBS. Odpovídala v něm také na otázky k dalším tématům listopadových voleb, zejména k ekonomice či migraci.
„Ukrajina musí mít slovo, pokud jde o budoucnost Ukrajiny,“ odpověděla Harrisová na dotaz, zda by se sešla s Putinem v zájmu ukončení války, rozpoutané před více než dvěma a půl lety ruskou invazí do sousední země.
Válečné lodě Ruska a Číny provedly v severozápadní části Tichého oceánu společné manévry zaměřené na obranu proti ponorkám. Informovaly o tom ruské tiskové agentury, podle nichž nichž hlídky navazují na zářijové společné cvičení.
Rusko společnými manévry usiluje o pomoc Číny při snaze dosáhnout svého dlouhodobého cíle stát se velmocí v tichomořském regionu. Moskva zároveň podporuje čínské územní nároky v Jihočínském moři i jinde. Peking naproti tomu nekritizuje ruskou invazi na Ukrajinu, která vypukla v únoru 2022. Čína sice Rusku přímo neposkytuje zbraně, ale stala se pro něj klíčovým ekonomickým partnerem jakožto hlavní odběratel ruské ropy a plynu nebo dodavatel elektroniky a dalšího zboží.
