Ruský dodavatel plynu Gazprom končí ve své německé divizi, která působí i v Česku
Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Prohlášení o odchodu, na které upozornila agentura Reuters, zveřejnila společnost na internetu. Prozatím není jasné, jak postup ruské energetické firmy ovlivní dodávky zemního plynu z Ruska do Německa. Reuters poznamenal, že německá divize má pobočky mimo jiné ve Švýcarsku a České republice.
Gazprom své rozhodnutí nezdůvodnil. „Dne 31. března ukončila skupina Gazprom svou účast v německé společnosti Gazprom Germania GmbH a ve všech přináležejících aktivech včetně Gazprom Marketing & Trading Ltd,“ napsal stručně Gazprom na síti Telegram. Německá pobočka Gazprom Germania nevydala žádné prohlášení.
Zpráva o odchodu přichází krátce poté, co německý list Handelsblatt s odvoláním na zdroje z vládních kruhů napsal, že německé ministerstvo hospodářství kvůli obavám ohledně dodávek energie uvažuje o vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť.
Divize Gazprom Germania provozuje rozsáhlé zásobníky plynu, zatímco divize Rosněfť Deutschland je jakožto provozovatel rafinerií klíčovým hráčem na trzích s benzinem a naftou.
O možném vyvlastnění těchto firem mluvčí německého ministerstva hospodářství odmítla na dnešní vládní tiskové konferenci hovořit a uvedla, že nehodlá spekulovat.
Rusko od dnešního dne požaduje, aby odběratelé ze seznamu takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ platili za ruský plyn v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. Příslušný dekret podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Evropské státy převody v rublech odmítají a trvají na platbách v eurech, případně dolarech, jak určují stávající smlouvy.
Británie uvalila sankce na ruské vojáky používající na Ukrajině chemické zbraně a obvinila v té souvislosti Moskvu z „kruté a nehumánní taktiky“. Mezi sankciovanými jsou jednotky radiační, chemické a biologické obrany ruských ozbrojených sil včetně jejich náčelníka Igora Kirillova, oznámila dnes podle agentury Reuters britská vláda.
„Spojené království nebude nečinně sedět, zatímco Putin a jeho mafiánský stát neberou žádné ohledy na mezinárodní právo, včetně Úmluvy o chemických zbraních,“ uvedl v dnešním prohlášení britský ministr zahraničí David Lammy.
Počet zraněných po dnešním ruském útoku v Charkově podle starosty vzrostl na 21. Mrtvého a šest zraněných hlásí úřady v Chersonské oblasti.
Oleksandr Prokudin, šéf správy Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny, dnes uvedl, že ruské síly zaútočily na město Antonivka nedaleko Chersonu. „Zatím je známo šest zraněných místních obyvatel. Jeden člověk bohužel zemřel,“ napsal na telegramu. Podle místní prokuratury zemřel 56letý muž v důsledku ruského dělostřeleckého přepadu.
Evropská unie a její členské státy důrazně odsoudily narůstající hybridní útoky ze strany Ruska vůči unijním zemím a jejím partnerům. Tyto aktivity podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella opět ilustrují bezohledné a nezodpovědné chování Moskvy a její nerespektování pravidel, která vyplývají z mezinárodního práva. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské státy bloku.
„Odhalili jsme zvyšující se počet velkého množství aktivit namířených proti EU a jejím členským státům, včetně kybernetických útoků, manipulací s informacemi, vměšování, případů žhářství, vandalismu a sabotáží, a to i proti naší kritické infrastruktuře,“ píše se v prohlášení. Dokument zmiňuje i problém takzvané instrumentalizace migrace, tedy využívání migrace k vydírání evropských zemí, což podle něj Moskva rovněž činí.
„Rusko také nadále narušuje satelitní komunikaci, narušuje evropský vzdušný prostor a podniká fyzické útoky vůči jednotlivcům na území EU,“ dodává text s tím, že tyto kroky se snaží v rámci koordinované hybridní kampaně „rozdělit naši společnost, oslabit EU a její členské státy a podkopat naši podporu Ukrajině“. To se ale podle Borrella Moskvě nepodaří, protože podpora Kyjevu ze strany EU zůstane „pevná a neochvějná“.
