Ruský dodavatel plynu Gazprom končí ve své německé divizi, která působí i v Česku
Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Prohlášení o odchodu, na které upozornila agentura Reuters, zveřejnila společnost na internetu. Prozatím není jasné, jak postup ruské energetické firmy ovlivní dodávky zemního plynu z Ruska do Německa. Reuters poznamenal, že německá divize má pobočky mimo jiné ve Švýcarsku a České republice.
Gazprom své rozhodnutí nezdůvodnil. „Dne 31. března ukončila skupina Gazprom svou účast v německé společnosti Gazprom Germania GmbH a ve všech přináležejících aktivech včetně Gazprom Marketing & Trading Ltd,“ napsal stručně Gazprom na síti Telegram. Německá pobočka Gazprom Germania nevydala žádné prohlášení.
Zpráva o odchodu přichází krátce poté, co německý list Handelsblatt s odvoláním na zdroje z vládních kruhů napsal, že německé ministerstvo hospodářství kvůli obavám ohledně dodávek energie uvažuje o vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť.
Divize Gazprom Germania provozuje rozsáhlé zásobníky plynu, zatímco divize Rosněfť Deutschland je jakožto provozovatel rafinerií klíčovým hráčem na trzích s benzinem a naftou.
O možném vyvlastnění těchto firem mluvčí německého ministerstva hospodářství odmítla na dnešní vládní tiskové konferenci hovořit a uvedla, že nehodlá spekulovat.
Rusko od dnešního dne požaduje, aby odběratelé ze seznamu takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ platili za ruský plyn v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. Příslušný dekret podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Evropské státy převody v rublech odmítají a trvají na platbách v eurech, případně dolarech, jak určují stávající smlouvy.
Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena není nadšená z takzvaného plánu vítězství ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, napsal s odkazem na americké a evropské činitele deník The Wall Street Journal (WSJ). Bílý dům podle nich plán považuje jen za rozšířenou žádost o další zbraně a zrušení zákazu útočit západními zbraněmi na ruské území. "Nejsem z toho nadšený, není tam nic moc nového," řekl jeden z nejmenovaných představitelů.
Rusko v noci na dnešek opět masivně zaútočilo na ukrajinský energetický systém, uvedl ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Údery podle něj cílily zejména na tři zařízení elektrické přenosové soustavy. Ukrajinský energetický systém nicméně dál funguje, kvůli útokům nejsou plánované žádné nouzové výpadky, dodal ministerský předseda.
Evropská unie rázně odmítá ruské jaderné hrozby v podobě úpravy nukleární doktríny země útočící na Ukrajinu. Prohlásil to dnes mluvčí unijní diplomacie v reakci na středeční slova ruského prezidenta Vladimira Putina o možnosti použití jaderného arzenálu v případě ruského napadení konvenčními zbraněmi. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes prohlásil, že vyjádření o změnách doktríny bylo jasným signálem pro Západ, informovaly tiskové agentury. Moskvu dnes před změnou přístupu varoval polský prezident Andrzej Duda.
Putin na středečním zasedání ruské bezpečnostní rady na téma jaderného odstrašování navrhl provést změny v ruské jaderné doktríně. Moskva podle návrhu změn bude považovat útok ze strany jakéhokoli nejaderného státu, ale s účastí nebo podporou jaderného státu, za jejich společný útok na Rusko. Země si v takovém případě vyhrazuje právo použít jaderné zbraně i v případě masivního útoku konvenčními zbraněmi, pokud ohrozí bezpečnost Ruska, dodal Putin.
