Ruský dodavatel plynu Gazprom končí ve své německé divizi, která působí i v Česku
Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Prohlášení o odchodu, na které upozornila agentura Reuters, zveřejnila společnost na internetu. Prozatím není jasné, jak postup ruské energetické firmy ovlivní dodávky zemního plynu z Ruska do Německa. Reuters poznamenal, že německá divize má pobočky mimo jiné ve Švýcarsku a České republice.
Gazprom své rozhodnutí nezdůvodnil. „Dne 31. března ukončila skupina Gazprom svou účast v německé společnosti Gazprom Germania GmbH a ve všech přináležejících aktivech včetně Gazprom Marketing & Trading Ltd,“ napsal stručně Gazprom na síti Telegram. Německá pobočka Gazprom Germania nevydala žádné prohlášení.
Zpráva o odchodu přichází krátce poté, co německý list Handelsblatt s odvoláním na zdroje z vládních kruhů napsal, že německé ministerstvo hospodářství kvůli obavám ohledně dodávek energie uvažuje o vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť.
Divize Gazprom Germania provozuje rozsáhlé zásobníky plynu, zatímco divize Rosněfť Deutschland je jakožto provozovatel rafinerií klíčovým hráčem na trzích s benzinem a naftou.
O možném vyvlastnění těchto firem mluvčí německého ministerstva hospodářství odmítla na dnešní vládní tiskové konferenci hovořit a uvedla, že nehodlá spekulovat.
Rusko od dnešního dne požaduje, aby odběratelé ze seznamu takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ platili za ruský plyn v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. Příslušný dekret podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Evropské státy převody v rublech odmítají a trvají na platbách v eurech, případně dolarech, jak určují stávající smlouvy.
Svět nesmí odvracet zrak od války na Ukrajině a nesmí podlehnout únavě, prohlásil dnes americký prezident Joe Biden v projevu na Valném shromáždění OSN. Spojené státy podle něj v podpoře napadené země nepoleví, jakkoli je vývoj vzhledem k listopadovým prezidentským volbám v USA nejistý.
„Nesmíme podlehnout únavě, nesmíme odvracet zrak... Moje odpověď zní, že v podpoře Ukrajiny nepolevíme,“ řekl Biden. Pro 81letého šéfa Bílého domu, který neusiluje o znovuzvolení, je dnešní vystoupení posledním projevem k VS OSN z pozice hlavy státu. K požadavku Kyjeva, aby mohli ukrajinští obránci útočit na cíle v ruském týlu západními dalekonosnými zbraněmi, se prezident nevyjádřil.
Ruský vzdušný úder na ukrajinský Charkov zabil tři lidi a další tři desítky zranil. Přímý zásah utrpěl výškový obytný dům, uvedl na platformě Telegram šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Rusko podle Syněhubova útočilo naváděnými bombami. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na útok uvedl, že je nutné zastavit to, co nazval ruským terorem.
„Další ruský útok na Charkov. Cílem ruských bomb byl bytový dům, pekárna, stadion. Jinými slovy, každodenní život obyčejných lidí. Rusko je terorista a každý den to svými činy dokazuje,“ napsal na síti X Zelenskyj, který je v současné době v USA, kde se v New Yorku zúčastní Valného shromáždění OSN. „Musíme teror zastavit. Zajistit bezpečnost. Abychom měli budoucnost,“ dodal.
Během útoku na Charkov přišli o život nejméně tři lidé a 28 jich je zraněných, informoval The Kyiv Independent. Rusko se zaměřovalo na hustě obydlené čtvrti, sdělil starosta druhého největšího ukrajinského města Ihor Terechov.
