Ruský dodavatel plynu Gazprom končí ve své německé divizi, která působí i v Česku
Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Prohlášení o odchodu, na které upozornila agentura Reuters, zveřejnila společnost na internetu. Prozatím není jasné, jak postup ruské energetické firmy ovlivní dodávky zemního plynu z Ruska do Německa. Reuters poznamenal, že německá divize má pobočky mimo jiné ve Švýcarsku a České republice.
Gazprom své rozhodnutí nezdůvodnil. „Dne 31. března ukončila skupina Gazprom svou účast v německé společnosti Gazprom Germania GmbH a ve všech přináležejících aktivech včetně Gazprom Marketing & Trading Ltd,“ napsal stručně Gazprom na síti Telegram. Německá pobočka Gazprom Germania nevydala žádné prohlášení.
Zpráva o odchodu přichází krátce poté, co německý list Handelsblatt s odvoláním na zdroje z vládních kruhů napsal, že německé ministerstvo hospodářství kvůli obavám ohledně dodávek energie uvažuje o vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť.
Divize Gazprom Germania provozuje rozsáhlé zásobníky plynu, zatímco divize Rosněfť Deutschland je jakožto provozovatel rafinerií klíčovým hráčem na trzích s benzinem a naftou.
O možném vyvlastnění těchto firem mluvčí německého ministerstva hospodářství odmítla na dnešní vládní tiskové konferenci hovořit a uvedla, že nehodlá spekulovat.
Rusko od dnešního dne požaduje, aby odběratelé ze seznamu takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ platili za ruský plyn v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. Příslušný dekret podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Evropské státy převody v rublech odmítají a trvají na platbách v eurech, případně dolarech, jak určují stávající smlouvy.
Západ si zahrává s ohněm, když uvažuje o tom, že by Ukrajině povolil použít zbraně, které od něj získala, k útokům v hloubi ruského území. Dnes to řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Spojené státy podle agentury Reuters varoval, že třetí světová válka by se neomezila na Evropu.
Lavrov, který stojí v čele ruské diplomacie přes 20 let, řekl, že Západ se snaží válku na Ukrajině eskalovat. Podle něho si „říká o problémy“, když uvažuje o žádosti Kyjeva ohledně zmírnění pravidel pro používání zbraní dodávaných od jeho spojenců.
Na žádost Kyjeva se ve středu sejde Rada NATO-Ukrajina. Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov se k jednání na úrovni velvyslanců připojí přes videospojení. Podle agentury Reuters to dnes oznámila mluvčí generálního tajemníka Severoatlantické aliance Jense Stoltenberga Farah Dakhlallahová.
„Zasedání se bude konat na úrovni velvyslanců. Očekává se, že ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov bude spojence prostřednictvím videolinky informovat o situaci na bojišti a prioritních potřebách (ukrajinských jednotek),“ uvedla Dakhlallahová. Zasedání je podle ní reakcí na nedávnou vlnu mohutných ruských útoků proti ukrajinským civilistům a infrastruktuře.
Kyjev má plán na ukončení války s Ruskem, chce ho představit současnému americkému prezidentovi i jeho dvěma možným nástupcům po listopadových volbách. Na tiskové konferenci to uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který hovořil i o současné ukrajinské operaci v Kurské oblasti.
Podle Zelenského je ofenziva ukrajinské armády v Kurské oblasti jeden z bodů mírového plánu. Jeho hlavním cílem je donutit Rusko k ukončení války. Válka s Ruskem skončí dialogem, ale Ukrajina musí zaujmout silnou pozici, řekl dnes Zelenskyj na fóru nazvaném Ukrajina 2024. Nezávislost.
Zelenskyj už v roce 2022 představil desetibodový mírový plán. V polovině letošního června se pak ve Švýcarsku konal první mírový summit, kterého se zúčastnily desítky zahraničních představitelů, chybělo na něm však Rusko.
