Ruský dodavatel plynu Gazprom končí ve své německé divizi, která působí i v Česku
Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Prohlášení o odchodu, na které upozornila agentura Reuters, zveřejnila společnost na internetu. Prozatím není jasné, jak postup ruské energetické firmy ovlivní dodávky zemního plynu z Ruska do Německa. Reuters poznamenal, že německá divize má pobočky mimo jiné ve Švýcarsku a České republice.
Gazprom své rozhodnutí nezdůvodnil. „Dne 31. března ukončila skupina Gazprom svou účast v německé společnosti Gazprom Germania GmbH a ve všech přináležejících aktivech včetně Gazprom Marketing & Trading Ltd,“ napsal stručně Gazprom na síti Telegram. Německá pobočka Gazprom Germania nevydala žádné prohlášení.
Zpráva o odchodu přichází krátce poté, co německý list Handelsblatt s odvoláním na zdroje z vládních kruhů napsal, že německé ministerstvo hospodářství kvůli obavám ohledně dodávek energie uvažuje o vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť.
Divize Gazprom Germania provozuje rozsáhlé zásobníky plynu, zatímco divize Rosněfť Deutschland je jakožto provozovatel rafinerií klíčovým hráčem na trzích s benzinem a naftou.
O možném vyvlastnění těchto firem mluvčí německého ministerstva hospodářství odmítla na dnešní vládní tiskové konferenci hovořit a uvedla, že nehodlá spekulovat.
Rusko od dnešního dne požaduje, aby odběratelé ze seznamu takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ platili za ruský plyn v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. Příslušný dekret podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Evropské státy převody v rublech odmítají a trvají na platbách v eurech, případně dolarech, jak určují stávající smlouvy.
Mladí Chorvaté půjdou na dva měsíce na vojnu od Nového roku, uvedla to dnes agentura AP. Tento krok Záhřebu agentura spojila s rostoucím napětím v Evropě po ruském útoku na Ukrajinu.
I jiné země v Evropě v reakci na rostoucí napětí zvažují obnovení povinné služby v ozbrojených silách. Lotyšsko loni obnovilo povinnou službu v armádě. Podle Rigy se tak stalo proto, aby odstrašilo Rusko od invaze do Evropy. V malé pobaltské zemi, která je členem aliance, se vyžaduje, aby všichni muži s lotyšským občanstvím ve věku od 18 do 27 let absolvovali roční službu ve vojsku.
„Ukrajinská armáda převzala kontrolu nad obcí Borki v Kurské oblasti,“ hlásí kanál Nechta (Nexta) s odvoláním na kyjevská média. „Ozbrojenci zveřejnili fotografii. Čekáme na potvrzení této informace.“
Do ukrajinského Dnipra dnes z Brna vyjede kamion s humanitární pomocí. Spolek Brno pro Ukrajinu v něm posílá 37 elektrických polohovacích postelí, 16 vozíků a desítky berlí či ortéz. Poslouží raněným vojákům i civilistům, uvedl v tiskové zprávě člen výboru David Konečný. Spolek také na jaře organizoval prostřednictvím serveru Donio sbírku na specializovaný materiál pro zdravotníky působící v nemocnicích i na frontě ve východních oblastech Ukrajiny. Lidé do ní za tři měsíce darovali 250.000 korun.
Nyní spolek, jenž se dlouhodobě věnuje pletení maskovacích sítí a zásobování zdravotnických jednotek, zorganizoval zásilku v hodnotě přes 30.000 eur (v přepočtu asi 758.000 Kč). „Začali jsme inventářem nabídnutým Diecézní charitou Brno, který pochází z Domova sv. Ludmily připravovaného na rekonstrukci. A díky několika dalším dárcům se pak množství materiálu výrazně zvětšilo až na jeden plný kamion,“ uvedl Konečný. Podle spolku jde o jednu z největších zásilek humanitárního materiálu z dobrovolnického sektoru, která letos z Brna na Ukrajinu míří.
