Ruský dodavatel plynu Gazprom končí ve své německé divizi, která působí i v Česku
Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Prohlášení o odchodu, na které upozornila agentura Reuters, zveřejnila společnost na internetu. Prozatím není jasné, jak postup ruské energetické firmy ovlivní dodávky zemního plynu z Ruska do Německa. Reuters poznamenal, že německá divize má pobočky mimo jiné ve Švýcarsku a České republice.
Gazprom své rozhodnutí nezdůvodnil. „Dne 31. března ukončila skupina Gazprom svou účast v německé společnosti Gazprom Germania GmbH a ve všech přináležejících aktivech včetně Gazprom Marketing & Trading Ltd,“ napsal stručně Gazprom na síti Telegram. Německá pobočka Gazprom Germania nevydala žádné prohlášení.
Zpráva o odchodu přichází krátce poté, co německý list Handelsblatt s odvoláním na zdroje z vládních kruhů napsal, že německé ministerstvo hospodářství kvůli obavám ohledně dodávek energie uvažuje o vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť.
Divize Gazprom Germania provozuje rozsáhlé zásobníky plynu, zatímco divize Rosněfť Deutschland je jakožto provozovatel rafinerií klíčovým hráčem na trzích s benzinem a naftou.
O možném vyvlastnění těchto firem mluvčí německého ministerstva hospodářství odmítla na dnešní vládní tiskové konferenci hovořit a uvedla, že nehodlá spekulovat.
Rusko od dnešního dne požaduje, aby odběratelé ze seznamu takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ platili za ruský plyn v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. Příslušný dekret podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Evropské státy převody v rublech odmítají a trvají na platbách v eurech, případně dolarech, jak určují stávající smlouvy.
Soud v Jekatěrinburgu dnes uložil 12 let vězení za vlastizradu Xeniji Karelinové, která má občanství Ruska i Spojených států. Žena byla obžalována kvůli tomu, že předloni v únoru, kdy ruská vojska vpadla na Ukrajinu, poskytla drobný příspěvek, přibližně 50 dolarů (asi 1140 Kč), ukrajinské charitě v USA na podporu napadené země. Informovaly o tom ruské agentury.
Karelinová si má trest odpykat v trestanecké kolonii s obecným režimem. Má také zaplatit pokutu ve výši 300.000 rublů (asi 77.000 Kč), napsala agentura Interfax s odvoláním na svého zpravodaje v soudní síni. Sám soud v tiskovém prohlášení zdůraznil, že obžalovaná plně přiznala svou vinu. Verdikt nabyde právní moci po 15 dnech, pokud se ani obhajoba, ani obžaloba mezitím neodvolají, dodal Interfax.
Výbuchy na plynovodech Nord Stream ze září 2022 byly výsledkem skromné ukrajinské tajné operace. S odvoláním na řadu ukrajinských a západních představitelů to napsal list The Wall Street Journal (WSJ), podle kterého měla sabotážní počin na svědomí šestičlenná posádka malé jachty.
Plán původně schválil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj; později se operaci snažil zastavit, ale neúspěšně, tvrdí WSJ. List se v obsáhlém materiálu odkazuje mimo jiné na čtyři vysoce postavené ukrajinské činitele z oblasti obrany a bezpečnosti, kteří se buď operace přímo zúčastnili, nebo o ní věděli. Všichni uvedli, že plynovody byly legitimními cíli v rámci konfliktu, který Rusko v únoru 2022 rozpoutalo na Ukrajině.
Tuarežští povstalci na severu Mali tvrdí, že se Ukrajina nepodílela na červencových útocích, při kterých zabili desítky žoldnéřů ruské Wagnerovy skupiny a vojáků malijské armády, píše agentura Reuters. Ukrajinská vojenská rozvědka po útocích uvedla, že Ukrajina před zahájením bojů povstalcům poskytla nezbytné informace pro jejich provedení. Mali následně s Ukrajinou přerušilo diplomatické styky.
Povstalci v prohlášení na začátku srpna uvedli, že alespoň 84 wagnerovců a 47 malijských vojáků zabili během několika dní urputných bojů ve městě Tinzaouaten u hranice s Alžírskem. Incident je zřejmě nejtěžší porážkou Wagnerovy skupiny od chvíle, co do západoafrické země před dvěma lety přišla pomoci juntě v boji proti povstalcům.
