Ruský dodavatel plynu Gazprom končí ve své německé divizi, která působí i v Česku
Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Prohlášení o odchodu, na které upozornila agentura Reuters, zveřejnila společnost na internetu. Prozatím není jasné, jak postup ruské energetické firmy ovlivní dodávky zemního plynu z Ruska do Německa. Reuters poznamenal, že německá divize má pobočky mimo jiné ve Švýcarsku a České republice.
Gazprom své rozhodnutí nezdůvodnil. „Dne 31. března ukončila skupina Gazprom svou účast v německé společnosti Gazprom Germania GmbH a ve všech přináležejících aktivech včetně Gazprom Marketing & Trading Ltd,“ napsal stručně Gazprom na síti Telegram. Německá pobočka Gazprom Germania nevydala žádné prohlášení.
Zpráva o odchodu přichází krátce poté, co německý list Handelsblatt s odvoláním na zdroje z vládních kruhů napsal, že německé ministerstvo hospodářství kvůli obavám ohledně dodávek energie uvažuje o vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť.
Divize Gazprom Germania provozuje rozsáhlé zásobníky plynu, zatímco divize Rosněfť Deutschland je jakožto provozovatel rafinerií klíčovým hráčem na trzích s benzinem a naftou.
O možném vyvlastnění těchto firem mluvčí německého ministerstva hospodářství odmítla na dnešní vládní tiskové konferenci hovořit a uvedla, že nehodlá spekulovat.
Rusko od dnešního dne požaduje, aby odběratelé ze seznamu takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ platili za ruský plyn v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. Příslušný dekret podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Evropské státy převody v rublech odmítají a trvají na platbách v eurech, případně dolarech, jak určují stávající smlouvy.
Ukrajinský generální štáb potvrdil informace, že jeho jednotky zasáhly ropný sklad u vsi Polevaja v Kurské oblasti Ruska. Úder vedl k „silným explozím“ a požáru. Následky úderu nyní ukrajinská strana vyhodnocuje, píše agentura Reuters.
Ruský prezident Vladimir Putin reagoval na souhlas německého kabinetu s tím, že USA v Německu od roku 2026 dočasně rozmístí střely s dlouhým doletem a hypersonické rakety. V dosahu takových zbraní by se podle Putina ocitla „významná ruská zařízení státu“, vojenská i civilní infrastruktura a průmyslová centra. „Doba letu takových raket, které mohou být v budoucnu vybaveny jadernými hlavicemi, k cílům na našem území bude asi 10 minut,“ uvedl ruský prezident na přehlídce ruského námořnictva v Petrohradu.
„Pokud Spojené státy takové plány uskuteční, budeme to považovat za ukončení jednostranného ruského moratoria na rozmisťování zbraní krátkého a středního doletu,“ pohrozil Putin. „Přijmeme zrcadlová opatření k rozmístění s ohledem na akce Spojených států, jejich satelitů v Evropě a v dalších regionech světa,“ dodal v projevu k námořníkům z Ruska, Číny, Alžírska a Indie. Spojené státy varoval, že riskují rozpoutání raketové krize ve stylu studené války.
Tuaregové v Mali bojují proti centrální vládě. Vojenská junta si na pomoc povolala ruské žoldnéře - bývalé wagnerovce, dnes Africký korpus. Povstalci ovšem v bitvě u alžírských hranic slaví vítězství, zabavili Rusům některé zbraně a techniku a jisté množství jich údajně zajali. A píšou na Ukrajinu: „Chceme vám tyto vězně předat na znamení podpory a solidarity,“ uvádí kanál Nexta.
