Ruský dodavatel plynu Gazprom končí ve své německé divizi, která působí i v Česku
Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Prohlášení o odchodu, na které upozornila agentura Reuters, zveřejnila společnost na internetu. Prozatím není jasné, jak postup ruské energetické firmy ovlivní dodávky zemního plynu z Ruska do Německa. Reuters poznamenal, že německá divize má pobočky mimo jiné ve Švýcarsku a České republice.
Gazprom své rozhodnutí nezdůvodnil. „Dne 31. března ukončila skupina Gazprom svou účast v německé společnosti Gazprom Germania GmbH a ve všech přináležejících aktivech včetně Gazprom Marketing & Trading Ltd,“ napsal stručně Gazprom na síti Telegram. Německá pobočka Gazprom Germania nevydala žádné prohlášení.
Zpráva o odchodu přichází krátce poté, co německý list Handelsblatt s odvoláním na zdroje z vládních kruhů napsal, že německé ministerstvo hospodářství kvůli obavám ohledně dodávek energie uvažuje o vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť.
Divize Gazprom Germania provozuje rozsáhlé zásobníky plynu, zatímco divize Rosněfť Deutschland je jakožto provozovatel rafinerií klíčovým hráčem na trzích s benzinem a naftou.
O možném vyvlastnění těchto firem mluvčí německého ministerstva hospodářství odmítla na dnešní vládní tiskové konferenci hovořit a uvedla, že nehodlá spekulovat.
Rusko od dnešního dne požaduje, aby odběratelé ze seznamu takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ platili za ruský plyn v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. Příslušný dekret podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Evropské státy převody v rublech odmítají a trvají na platbách v eurech, případně dolarech, jak určují stávající smlouvy.
Ukrajina zasáhla v ruském přístavu poslední ze tří železničních trajektů obstarávajících spojení s anektovaným Krymem, tvrdí ukrajinské velení.
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba je na návštěvě v Číně, se kterou chce navázat přímý dialog o dosažení míru na Ukrajině. Jedná se o první návštěvu takto vysokého ukrajinského činitele od začátku ruské agrese proti jeho zemi v únoru 2022. Kuleba má v příštích dnech naplánováno jednání s čínským ministrem zahraničí Wang Iem.
Čína ruskou agresi proti Ukrajině neodsoudila, vyzvala však k zastavení bojů. Kritizuje také západní dodávky zbraní Ukrajině. Asijská země však nepřímo Moskvu podporuje, jelikož jí umožňuje na čínském trhu pořizovat technologie a zboží nutné pro fungování ruského vojenského průmyslu. Minulý rok Čína představila svůj mírový plán a letos vypracovala další podobný dokument společně s Brazílií.
Ve videu po příletu do Pekingu Kuleba uvedl, že chce vést s čínskými představiteli „rozsáhlá, detailní a podstatná“ jednání o válce, kterou vede Rusko proti Ukrajině. Zatím není jasné, kdy přesně se diskuse s čínským ministrem zahraničí uskuteční. „Chceme se vyhnout závodu mezi mírovými plány. Je velmi důležité, aby Kyjev a Peking vedly přímý dialog,“ uvedl Kuleba. Ukrajina má vlastní mírový plán, který počítá s úplným odchodem ruských vojsk z ukrajinského území.
V ukrajinské armádě už slouží 3800 vězňů, kteří se ve věznicích přihlásili do války proti ruské agresi. „Většina z nich nedávno dokončila výcvik. Ale mezi nimi jsou už ranění a i zabití,“ řekl poslanec Roman Kostenko z branného výboru ukrajinského parlamentu listu Ukrajinska pravda. Zákonodárce připustil, že zájem vězňů o mobilizaci poklesl, což vysvětlil tím, že většina z těch, kteří měli zájem, už vstoupila do armády. Předpokládá, že do armády se nakonec přihlásí okolo 5000 vězňů. Záhodno by bylo umožnit vstup do armády i obviněným, kteří jsou ve vyšetřovací vazbě, usoudil.
