Ruský dodavatel plynu Gazprom končí ve své německé divizi, která působí i v Česku
Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Prohlášení o odchodu, na které upozornila agentura Reuters, zveřejnila společnost na internetu. Prozatím není jasné, jak postup ruské energetické firmy ovlivní dodávky zemního plynu z Ruska do Německa. Reuters poznamenal, že německá divize má pobočky mimo jiné ve Švýcarsku a České republice.
Gazprom své rozhodnutí nezdůvodnil. „Dne 31. března ukončila skupina Gazprom svou účast v německé společnosti Gazprom Germania GmbH a ve všech přináležejících aktivech včetně Gazprom Marketing & Trading Ltd,“ napsal stručně Gazprom na síti Telegram. Německá pobočka Gazprom Germania nevydala žádné prohlášení.
Zpráva o odchodu přichází krátce poté, co německý list Handelsblatt s odvoláním na zdroje z vládních kruhů napsal, že německé ministerstvo hospodářství kvůli obavám ohledně dodávek energie uvažuje o vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť.
Divize Gazprom Germania provozuje rozsáhlé zásobníky plynu, zatímco divize Rosněfť Deutschland je jakožto provozovatel rafinerií klíčovým hráčem na trzích s benzinem a naftou.
O možném vyvlastnění těchto firem mluvčí německého ministerstva hospodářství odmítla na dnešní vládní tiskové konferenci hovořit a uvedla, že nehodlá spekulovat.
Rusko od dnešního dne požaduje, aby odběratelé ze seznamu takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ platili za ruský plyn v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. Příslušný dekret podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Evropské státy převody v rublech odmítají a trvají na platbách v eurech, případně dolarech, jak určují stávající smlouvy.
Návrh šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové na vytvoření Evropské obranné unie kritizuje Kreml. „Opět to potvrzuje, že evropské státy jsou naladěny na militarizaci, na stupňování napětí, na konfrontaci a ve své zahraniční politice se opírají o konfrontační metody,“ citovala ruská tisková agentura TASS kremelského mluvčího Dmitrije Peskova.
V Severoatlantické alianci začne od září fungovat nová velitelská struktura, která bude mít za úkol koordinovat pomoc Ukrajině. Dnes to podle agentury Reuters řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Dodal, že nová struktura bude mít sídlo v Německu a bude mít k dispozici zhruba 700 lidí.
„Shodli jsme se, že ustavíme velitelství pro koordinaci a poskytování asistence a výcviku Ukrajině,“ uvedl Stoltenberg na okraj zasedání Evropského politického společenství (EPC) v Británii.
Česká republika dosud letos obdržela kompenzaci za vojenský materiál dodaný Ukrajině z Evropského mírového nástroje (EPF) ve výši téměř 245 milionů korun. Dalších zhruba 127 milionů by měla získat do konce roku. Více než 35 milionů korun pak Česko obdrželo za výcvik ukrajinských vojáků. V dnešní tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo obrany.
Původním cílem EPF bylo financování misí a operací EU a příspěvek na stabilizaci partnerských zemí v sousedství Evropy, nicméně po ruské invazi na Ukrajinu začal být fond využíván i k refundacím na vojenský materiál, který členské země EU napadené zemi dodávají.
„Dodávkami vojenského vybavení Ukrajině tak neoslabujeme naši vlastní obranyschopnost, protože finanční kompenzace z EPF můžeme použít na nákup nového vojenského materiálu,“ uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
