Ruský dodavatel plynu Gazprom končí ve své německé divizi, která působí i v Česku
Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Prohlášení o odchodu, na které upozornila agentura Reuters, zveřejnila společnost na internetu. Prozatím není jasné, jak postup ruské energetické firmy ovlivní dodávky zemního plynu z Ruska do Německa. Reuters poznamenal, že německá divize má pobočky mimo jiné ve Švýcarsku a České republice.
Gazprom své rozhodnutí nezdůvodnil. „Dne 31. března ukončila skupina Gazprom svou účast v německé společnosti Gazprom Germania GmbH a ve všech přináležejících aktivech včetně Gazprom Marketing & Trading Ltd,“ napsal stručně Gazprom na síti Telegram. Německá pobočka Gazprom Germania nevydala žádné prohlášení.
Zpráva o odchodu přichází krátce poté, co německý list Handelsblatt s odvoláním na zdroje z vládních kruhů napsal, že německé ministerstvo hospodářství kvůli obavám ohledně dodávek energie uvažuje o vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť.
Divize Gazprom Germania provozuje rozsáhlé zásobníky plynu, zatímco divize Rosněfť Deutschland je jakožto provozovatel rafinerií klíčovým hráčem na trzích s benzinem a naftou.
O možném vyvlastnění těchto firem mluvčí německého ministerstva hospodářství odmítla na dnešní vládní tiskové konferenci hovořit a uvedla, že nehodlá spekulovat.
Rusko od dnešního dne požaduje, aby odběratelé ze seznamu takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ platili za ruský plyn v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. Příslušný dekret podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Evropské státy převody v rublech odmítají a trvají na platbách v eurech, případně dolarech, jak určují stávající smlouvy.
Premiér Petr Fiala (ODS) přivítal na zahradě Strakovy akademie ukrajinského premiéra Denyse Šmyhala a ministry jeho vlády. Delegace budou jednat o podpoře Ukrajiny, energetice, obraně a exportu i české účasti na obnově země po skončení konfliktu s Ruskem. Na doprovodných bilaterálních schůzkách proberou příslušní resortní ministři například zlepšení dopravního spojení obou zemí, spolupráci ve zdravotnictví či policejní spolupráci.
Na uspořádání dnešního jednání se premiéři dohodli při návštěvě Šmyhala v květnu v Praze. „Bezpečnostní opatření jsou adekvátní situaci,“ sdělil ČTK poradce předsedy vlády pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. Česko patří mezi podporovatele země, která přes dva roky čelí ruské vojenské invazi.
Při ruském ostřelování města Vovčansk zahynula jedna žena a dva muži utrpěli zranění, dalšího zraněného si vyžádalo bombardování Kupjanska, uvedla agentura Interfax-Ukrajina s odvoláním na prokuraturu Charkovské oblasti nacházející se na severovýchodě Ukrajiny.
Pořadatel protivládních demonstrací Ladislav Vrabel podal ústavní stížnost proti rozsudku, podle kterého se dopustil šíření poplašné zprávy. Tvrdil, že Česko plánuje použít jaderné zbraně proti Rusku a vstoupit do války. Dostal za to peněžitý trest 10.000 korun. Podání stížnosti je patrné z justičních databází. Ústavní soud zatím o stížnosti nerozhodl, uvedla jeho mluvčí Kamila Abbasi. Soudcem zpravodajem se podle rozvrhu práce stal jeden z nových členů soudu Tomáš Langášek.
Vrabel své stíhání už dříve označil za politické, spatřoval v něm snahu umlčet opozici. Státní zastupitelství tvrzení o politickém stíhání odmítlo.
Obvodní soud pro Prahu 1 Vrabelovi původně uložil čtyři měsíce vězení s podmínečným odkladem na rok a půl. Městský soud v Praze souhlasil s obvodním soudem v tom, že Vrabelovy výroky mohly vyvolat v části společnosti obavy a znepokojení. Trest ale zmírnil.
