Ruský dodavatel plynu Gazprom končí ve své německé divizi, která působí i v Česku
Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Prohlášení o odchodu, na které upozornila agentura Reuters, zveřejnila společnost na internetu. Prozatím není jasné, jak postup ruské energetické firmy ovlivní dodávky zemního plynu z Ruska do Německa. Reuters poznamenal, že německá divize má pobočky mimo jiné ve Švýcarsku a České republice.
Gazprom své rozhodnutí nezdůvodnil. „Dne 31. března ukončila skupina Gazprom svou účast v německé společnosti Gazprom Germania GmbH a ve všech přináležejících aktivech včetně Gazprom Marketing & Trading Ltd,“ napsal stručně Gazprom na síti Telegram. Německá pobočka Gazprom Germania nevydala žádné prohlášení.
Zpráva o odchodu přichází krátce poté, co německý list Handelsblatt s odvoláním na zdroje z vládních kruhů napsal, že německé ministerstvo hospodářství kvůli obavám ohledně dodávek energie uvažuje o vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť.
Divize Gazprom Germania provozuje rozsáhlé zásobníky plynu, zatímco divize Rosněfť Deutschland je jakožto provozovatel rafinerií klíčovým hráčem na trzích s benzinem a naftou.
O možném vyvlastnění těchto firem mluvčí německého ministerstva hospodářství odmítla na dnešní vládní tiskové konferenci hovořit a uvedla, že nehodlá spekulovat.
Rusko od dnešního dne požaduje, aby odběratelé ze seznamu takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ platili za ruský plyn v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. Příslušný dekret podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Evropské státy převody v rublech odmítají a trvají na platbách v eurech, případně dolarech, jak určují stávající smlouvy.
Evropská unie a Ukrajina dnes v Bruselu podepsaly bezpečnostní dohodu, jež slibuje pokračování vojenské i další pomoci Kyjevu, který se už více než dva roky brání ruské invazi. Dohodu podepsali ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, předseda Evropské rady Charles Michel a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Podobné bilaterální dohody dosud Ukrajina uzavřela s několika západními spojenci. Dnes k nim přibyly ještě Litva a Estonsko.
„Vždy jsme říkali, že pokud dojde k použití jaderných zbraní na bojišti, bude velmi obtížné kontrolovat další scénář," prohlásil náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. „Musíme udělat vše pro to, aby to tam nesklouzlo, protože podle mého hlubokého přesvědčení není možné zajistit ohraničenou jadernou válku a vítězství v ní,“ uvedl v ruské televizi. „Západní provokatéři, západní testovači ruské síly zjevně předpokládají něco jiného. Ale pokud dojde k opravdu vážnému střetu, nebudou ho moci přečkat ve svých bunkrech,“ dodal diplomat.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přicestoval do Bruselu na jednání s unijními prezidenty a premiéry a podepsat bezpečnostní dohodu s EU. S lídry chce Zelenskyj hovořit o dalších krocích Ukrajiny, pomoci, kterou země urgentně potřebuje, ale také o přípravě druhého mírového summitu. Podle zdrojů ČTK má mít ukrajinský prezident i několik bilaterálních jednání, včetně schůzky s českým premiérem Petrem Fialou či slovenským prezidentem Peterem Pellegrinim.
„Ukrajina v posledních dnech oficiálně zahájila jednání o členství v EU. Dnes jsem v Bruselu, abych se zúčastnil zasedání Evropské rady a poděkoval evropským vůdcům za jejich jednotu a za potvrzení nezvratnosti našeho směřování na cestě do Evropy,“ napsal Zelenskyj na sociální síti X.
„Podepíšeme tři bezpečnostní dohody včetně jedné s EU jako celkem. Tato dohoda vůbec poprvé zakotví závazek všech 27 členských států poskytnout Ukrajině rozsáhlou pomoc bez ohledu na jakékoli vnitřní institucionální změny,“ dodal ukrajinský prezident. Jakých států se týkají zbývající dvě bezpečnostní dohody, nebylo bezprostředně jasné.
