Ruský dodavatel plynu Gazprom končí ve své německé divizi, která působí i v Česku
Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Prohlášení o odchodu, na které upozornila agentura Reuters, zveřejnila společnost na internetu. Prozatím není jasné, jak postup ruské energetické firmy ovlivní dodávky zemního plynu z Ruska do Německa. Reuters poznamenal, že německá divize má pobočky mimo jiné ve Švýcarsku a České republice.
Gazprom své rozhodnutí nezdůvodnil. „Dne 31. března ukončila skupina Gazprom svou účast v německé společnosti Gazprom Germania GmbH a ve všech přináležejících aktivech včetně Gazprom Marketing & Trading Ltd,“ napsal stručně Gazprom na síti Telegram. Německá pobočka Gazprom Germania nevydala žádné prohlášení.
Zpráva o odchodu přichází krátce poté, co německý list Handelsblatt s odvoláním na zdroje z vládních kruhů napsal, že německé ministerstvo hospodářství kvůli obavám ohledně dodávek energie uvažuje o vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť.
Divize Gazprom Germania provozuje rozsáhlé zásobníky plynu, zatímco divize Rosněfť Deutschland je jakožto provozovatel rafinerií klíčovým hráčem na trzích s benzinem a naftou.
O možném vyvlastnění těchto firem mluvčí německého ministerstva hospodářství odmítla na dnešní vládní tiskové konferenci hovořit a uvedla, že nehodlá spekulovat.
Rusko od dnešního dne požaduje, aby odběratelé ze seznamu takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ platili za ruský plyn v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. Příslušný dekret podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Evropské státy převody v rublech odmítají a trvají na platbách v eurech, případně dolarech, jak určují stávající smlouvy.
Všech 116 tanků Abrams zakoupených ve Spojených státech z vyřazované výzbroje americké námořní pěchoty je v Polsku. Dnes o tom informovala polská agentura, která má na starosti armádní nákupy. Tanky Abrams ve verzi M1A1 ve vybavení polské armády vyplní mezery po obrněncích, které Polsko předalo Ukrajině na obranu před ruskými invazními silami. Ve středu do Polska dorazila poslední dodávka, kterou tvořilo 47 tanků a 26 dílenských vozidel.
Nedávná ruská ofenziva v oblasti Charkova podle ukrajinského prezidenta ukázala, že dosavadní mezinárodní tlak na Moskvu není dostatečný. Volodymyr Zelenskyj to uvedl ve svém projevu k unijním prezidentům a premiérům na úvod dnešního jednání Evropské rady v Bruselu. Prvním tématem, o kterém dnes unijní lídři začali jednat, je právě Ukrajina, následně by měli hovořit o Blízkém východě, obraně a bezpečnosti a rovněž o obsazení nejvyšších postů v EU.
„V květnu se (ruský prezident Vladimir) Putin pokusil rozšířit válku zahájením ofenzivy na východě naší země, ale díky statečnosti našich lidí a rozhodnutím vás, našich partnerů, jsme tuto ruskou ofenzivu zastavili,“ uvedl Zelenskyj. „Tato nová ruská ofenziva ukázala, že existující tlak na Rusko kvůli válce není dostatečný,“ dodal ukrajinský prezident a požádal zejména o to, aby veškerá slíbená podpora byla na Ukrajinu doručena co nejdříve.
Česko, Polsko a Německo zaslaly dopis šéfce Evropské komise, ve kterém žádají, aby Evropská unie dávala více peněz do zemí, které hostí velké množství ukrajinských uprchlíků. V Bruselu to dnes uvedl německý kancléř Olaf Scholz. Dopis zdůrazňuje, že tyto tři země mají na svém území více než polovinu ukrajinských uprchlíků, i proto by měla Evropa těmto zemím poskytovat zvláštní finanční příspěvek, zvláště na podporu sociální péče, bydlení či vzdělávání.
„Kapacity našich zemí jsou napjaté: více než 50 procent ukrajinských uprchlíků, kteří vstoupili do Evropské unie, žije v Německu, v Polsku a v České republice,“ píší v dopise, který má ČTK k dispozici, německý kancléř Olaf Scholz, polský premiér Donald Tusk a český premiér Petr Fiala.
